Marion Milnerová (1900-1998), britská spisovatelka a psychoanalytička, se narodila v Londýně jako Marion Blackettová, sestra fyzika Patricka Blacketta (někdy je známá jako Marion Blackett-Milnerová). Mimo psychoterapeutické kruhy je známá spíše pod pseudonymem Joanna Fieldová jako průkopnice introspektivního deníkování.
V roce 1926, několik let po absolvování studia psychologie na Londýnské univerzitě, se Milnerová vydala na introspektivní cestu, která se později stala jednou z jejích nejznámějších knih, A Life of One’s Own (nakonec vydanou pod jménem Joanna Field v roce 1934). Ta začala jako deník, do kterého si zaznamenávala okamžiky, kdy se cítila šťastná, a myšlenky, které se jí v té době honily hlavou, ve snaze zjistit, co je to štěstí; její introspekce se však rozvětvila do dalších oblastí, od analýzy každodenních starostí až po zážitky, které někteří recenzenti označovali za „mystické“. Základní technikou Milnerové je druh introspekce, pozorování prchavých myšlenek („motýlích myšlenek“, jak je nazývá) v kombinaci s otevřeností vůči smyslovým zážitkům, kterou nazývá „širokým vědomím“. Kniha A Life of One’s Own (Vlastní život) byla dobře přijata a získala příznivé recenze od takových literárních osobností, jako jsou W. H. Auden a Stephen Spender, a brzy poté vydala dílo podobného zaměření (opět jako Joanna Fieldová), An Experiment in Leisure (Experiment ve volném čase).
V tomto období se Milner stále více zajímal o Jeana Piageta a práci jungovských analytických psychologů. Zde se zajímala zejména o to, co původně označovala jako „bisexualitu“, ale dnes by to možná bylo lépe nazvat psychologickou androgynitou, a také zkoumala východní filozofie, jako je taoismus. V roce 1940 se začala vzdělávat jako psychoanalytička a v roce 1943 zahájila praxi. Její nejznámější dílo o psychoanalýze, The Hands of the Living God (Ruce živého Boha), vypráví o její vlastní dlouhé léčbě psychotického pacienta a o vhledech, které získala do své vlastní mysli. Při své terapii značně využívala malování a čmárání a sama byla také nadšenou malířkou; své postřehy o prospěšnosti malování publikovala pod názvem On Not Being Able to Paint (O tom, že nemůžu malovat).
Michael Brearley: „Nekrolog: Brearley: „Marion Milner“ The Independent 10. června 1998
Kelley A. Raab: Raab Raab: Kreativita a transcendence v díle Marion Milnerové