Chudobné oblasti (nebo slumy) jsou lokalizovaná sociální prostředí, jako jsou ghetta, kde chudoba převažuje spolu se sociálním a kulturním znevýhodněním.
Slum v Bombaji v Indii. 62% obyvatel Bombaje žije ve slumech, které pokrývají pouze 6% území města. Tempo růstu Slumu v Bombaji je větší než celkové tempo růstu měst.
Slum, jak jej definuje agentura OSN UN-HABITAT, je zchátralá oblast města, která se vyznačuje nevyhovujícím bydlením a bídou a postrádá jistotu definitivy. Podle OSN žije ve slumech miliarda lidí na celém světě.
Termín tradičně odkazuje na obytné oblasti, které byly kdysi úctyhodné, ale které chátraly s tím, jak se původní obyvatelé stěhovali do novějších a lepších částí města, ale začal zahrnovat rozsáhlé neformální osady, které se nacházejí ve městech v rozvojovém světě.
Mnoho obyvatel chatrčí se energicky staví proti popisu svých komunit jako „slumů“ a tvrdí, že to má za následek jejich patologizaci a poté, často, vystavení hrozbám vystěhování. Mnoho akademiků vehementně kritizuje OSN-Habitat a Světovou banku a tvrdí, že jejich kampaň „Města bez slumů“ vedla přímo k masivnímu nárůstu nucených vystěhování.
I když se jejich charakteristiky v jednotlivých zeměpisných regionech liší, obvykle je obývají velmi chudí nebo sociálně znevýhodnění lidé. Budovy ve slumech se liší od jednoduchých chatrčí až po stálé a dobře udržované stavby. Ve většině slumů chybí čistá voda, elektřina, kanalizace a další základní služby.
Slum v okrese Tai Hang v Hongkongu, Čína
Bishopgate, bývalá chudinská čtvrť ve Wetherby, West Yorkshire, Velká Británie
V mnoha slumech, zejména v chudých zemích, jich mnoho žije ve velmi úzkých uličkách, které neumožňují průjezd vozidlům (jako jsou sanitky a hasičské vozy). Nedostatek služeb, jako je běžný sběr odpadků, umožňuje hromadění odpadků v obrovských množstvích. Nedostatek infrastruktury je způsoben neformální povahou osídlení a tím, že vládní úředníci neplánují pro chudé. Neformální osídlení navíc často čelí náporu přírodních a člověkem způsobených katastrof, jako jsou sesuvy půdy, zemětřesení a tropické bouře. Požáry jsou často vážným problémem.
Mnoho obyvatel slumů se zaměstnává v neformální ekonomice. Sem může patřit pouliční prodej, prodej drog, domácí práce a prostituce. V některých slumech lidé dokonce pro obživu recyklují odpadky různého druhu (od odpadků z domácností po elektroniku) – prodávají buď podivné použitelné zboží, nebo rozebírají rozbité zboží na součástky nebo suroviny.
Růst a protiopatření
Některé z největších slumů na světě, seřazené podle počtu obyvatel
V posledních letech došlo k dramatickému nárůstu počtu chudinských čtvrtí, neboť počet obyvatel měst ve třetím světě vzrostl. Podle zprávy OSN-HABITAT z roku 2006 žije v chudinských čtvrtích v zemích Commonwealthu 327 milionů lidí – téměř každý šestý občan Commonwealthu. Ve čtvrtině zemí Commonwealthu (11 afrických, 2 asijské a 1 tichomořské) žijí ve chudinských čtvrtích více než dva ze tří obyvatel měst a mnohé z těchto zemí se rychle urbanizují.
Mnoho vlád po celém světě se pokusilo vyřešit problémy slumů odklizením starých zchátralých bytů a jejich nahrazením moderními byty s mnohem lepším hygienickým zázemím. K vysídlení slumů napomáhá skutečnost, že mnohé z nich jsou osady squatterů, jejichž vlastnická práva stát neuznává. Tento proces je běžný zejména ve třetím světě. Odklízení slumů má často podobu významných projektů v oblasti panství a obnovy měst a bývalí obyvatelé často nejsou v obnoveném bydlení vítáni. Nové projekty jsou navíc často na polovenkovských periferiích měst daleko od příležitostí k vytváření živobytí i škol, klinik apod. To občas vedlo k tomu, že se velké přesuny obyvatel chudinských čtvrtí militantně postavily proti přemisťování do formálních bytů na okrajích měst.
V některých zemích vedoucí představitelé řešili tuto situaci záchranou vlastnických práv na venkově, aby podpořili tradiční udržitelné zemědělství, nicméně toto řešení se setkalo s otevřeným nepřátelstvím kapitalistů a korporací. Také to bývá relativně nepopulární u samotných slumových komunit, protože to zahrnuje stěhování z města zpět na venkov, což je opak migrace mezi venkovem a městy, která původně mnoho z nich přivedla do města.
Kritici tvrdí, že vyklízení slumů má tendenci ignorovat sociální problémy, které způsobují slumy, a jednoduše přerozděluje chudobu do méně hodnotných nemovitostí. Tam, kde byly komunity vystěhovány z oblastí slumů do novějších bytů, může dojít ke ztrátě sociální soudržnosti. Pokud je původní komunita přestěhována zpět do novějších bytů poté, co byla postavena ve stejné lokalitě, čelí obyvatelé nových bytů stejným problémům chudoby a bezmoci. Roste hnutí požadující celosvětový zákaz „programů vyklízení slumů“ a dalších forem hromadného vystěhování.