Posturografie je obecný termín, který zahrnuje všechny techniky používané pro kvantifikaci posturální kontroly ve vzpřímeném postoji ve statických nebo dynamických podmínkách. Mezi nimi, Computerized dynamic posturography (CDP), také nazývaný test rovnováhy (TOB), je neinvazivní specializovaná klinická hodnotící technika používaná pro kvantifikaci centrálního nervového systému adaptivní mechanismy (smyslové, motorické a centrální) podílející se na kontrole držení těla a rovnováhy, a to jak v normálních (například v tělesné výchově a sportovním tréninku), tak v abnormálních podmínkách (zejména v diagnostice poruch rovnováhy a ve fyzikální terapii a posturální převýchově). Vzhledem ke složitým interakcím mezi smyslovými, motorickými a centrálními procesy podílejícími se na držení těla a rovnováze, vyžaduje CDP různé protokoly, aby bylo možné rozlišovat mezi mnoha vadami a poruchami, které mohou ovlivnit systém kontroly držení těla pacienta. CDP jej tedy zpochybňuje použitím několika kombinací vizuálních a podpůrných povrchových podnětů a parametrů.
Klinické aplikace pro CDP byly poprvé popsány společností L.M. Nashner v roce 1982 a první komerčně dostupný testovací systém byl vyvinut v roce 1986, kdy společnost NeuroCom International, Inc. uvedla na trh systém EquiTest.
Statická posturografie se provádí umístěním pacienta ve stoje na pevné přístrojové plošině (klešťové destičce) napojené na citlivé detektory (snímače síly a pohybu), které jsou schopny detekovat drobné kmitání těla.
Dynamická posturografie se od statické posturografie odlišuje obecně použitím speciálního přístroje s pohyblivou horizontální plošinou. Jelikož pacient provádí drobné pohyby, přenáší v reálném čase do počítače tuto časově proměnlivou informaci. Počítač se také používá k řízení elektrických motorů, které mohou klešťovou destičkou pohybovat ve vodorovném směru (překlad) a také ji naklánět (rotace). Protokoly testu posturografie tak generují sled standardizovaných pohybů v podpůrné plošině s cílem desequilibrovat držení těla pacienta spořádaně a reprodukovatelně. Plošina je umístěna v uzavřeném prostoru, který může být také použit ke generování zdánlivých vizuálních prostorových pohybů. Tyto podněty jsou kalibrovány v poměru k výšce a hmotnosti pacienta. Speciální počítačový software toto vše integruje a vytváří detailní grafiku a reporty, které pak mohou být porovnány s normálními rozsahy.
Zkušební protokoly obvykle zahrnují zkoušku smyslové organizace (SOT), zkoušku motorické kontroly (MCT) a zkoušku adaptace (ADT). Měří se minutové spontánní výkyvy těla a také reakce vyvolané nečekanými náhlými pohyby plošiny a vizuálního okolí.
Podle potřeby diagnostického workupu lze CDP kombinovat s dalšími technikami, jako je elektronystagmografie (ENG) a elektromyografie.
Hlavními indikacemi CDP jsou závratě a vertigo a posturální nerovnováha (poruchy rovnováhy).