Test tolerance inzulínu (anglicky insulin tolerance test, ITT) je lékařská diagnostická procedura, během které je inzulín vstříknut do žíly pacienta k posouzení funkce hypofýzy, funkce nadledvin a někdy i k jiným účelům. ITT je obvykle nařízen a interpretován endokrinology.
Inzulinové injekce jsou určeny k vyvolání hypoglykémie. V reakci na to se jako součást stresového mechanismu uvolňují ACTH a růstový hormon (GH). Zvýšení ACTH způsobí, že kůra nadledvin uvolní kortizol. Za normálních okolností kortizol i GH slouží jako kontraregulační hormony, které brání působení inzulinu, tj. působí proti hypoglykémii.
ITT je tedy považován za Gold standard pro hodnocení integrity osy hypotalamo-hypofýza-nadledviny. Někdy se ITT provádí k vyhodnocení maximální kapacity nadledvinek, např. před operací. Předpokládá se, že schopnost reagovat na inzulinem indukovanou hypoglykémii se promítá do vhodného vzestupu kortizolu ve stresové události akutního onemocnění nebo velkého chirurgického zákroku.
Tento test je potenciálně velmi nebezpečný a musí být prováděn s velkou opatrností. Zdravotnický pracovník se ho musí vždy zúčastnit.
Test nelze interpretovat, pokud není dosaženo hypoglykémie (< 2,2 mmol/l).
Adekvátní kortizolová odpověď je definována jako vzestup na více než 550 nmol/l. Pacienti se zhoršenou kortizolovou odpovědí (více než 550, ale méně než 400 nmol/l) mohou potřebovat steroidový kryt pouze při závažných onemocněních nebo stresových stavech. Adekvátní GH odpověď nastává při absolutní odpovědi přesahující 20 mU/l.
Dojde k vzestupu o méně než 170 nmol/l nad výkyvy bazálních hladin kortizolu.