Slyšeli jste už o aromanticích? Možná jste se s tím slovem setkali a možná se vás to dokonce týká. Lidé, kteří se identifikují jako aromantičtí, zkráceně „aro“, necítí romantickou přitažlivost k ostatním, nebo jen minimálně. A to je něco, co si zaslouží víc pozornosti, protože kolem toho panuje spousta nejasností. Pojďme si to trochu rozklíčovat.
Aromantici: Demystifikujeme 7 mýtů o lidech, kteří necítí romantickou přitažlivost
Co si vlastně představit pod pojmem romantická přitažlivost? Dá se říct, že je to touha po emočním kontaktu a intimní interakci s partnerem. Jenže s těmi idealizovanými představami o romantických vztazích vzniká spousta stereotypů a mylných představ o aromantismu. Takže, pojďme rovnou na věc a tyhle mýty si vyvrátíme!
1. Mýtus: „Aromantický“ a „asexuální“ je to samé
Ne, není! Asexualita (nebo „ace“) znamená, že člověk necítí sexuální přitažlivost k nikomu. Aromantici necítí romantickou přitažlivost, ale můžou mít sexuální orientaci a budovat na ní vztahy. Asexuál naopak může toužit po romantickém vztahu, jen necítí sexuální touhu. Chápete ten rozdíl?
2. Mýtus: Všichni aromantici jsou asexuální a naopak
Tady se plete hrušky s jablky. I když se tyhle dvě věci můžou u někoho překrývat, nejsou to synonyma. Je to jako s tím starým vtipem: „Všichni ptáci mají křídla, ale ne všechno, co má křídla, je pták.“ Romantická a sexuální přitažlivost jsou prostě dvě různé věci.
3. Mýtus: Aromantici necítí lásku, jsou chladní a bezcitní
Tohle je fakt hrozná blbost! Láska má přece tolik podob: rodinná láska, přátelství, láska k zvířatům, k přírodě… Aromantici necítí jen tu romantickou lásku, ale to neznamená, že nemají srdce. Často preferují platonické vztahy, které jsou postavené na sdílených zájmech, respektu a emoční blízkosti.
Láska je koneckonců jen podmnožinou emocí, ne její vrchol.
4. Mýtus: Aromantismus je jen fáze
Víš jak, najdou se lidi, co si tím jen procházejí, ale nemůžeš to generalizovat. Spousta aromantiků s tím žije celým životem. Je to prostě jejich orientace, a ne nějaký výstřelek. Hlavně nikoho nenuť, ať se někam škatulkuje. Každý má právo na svou identitu.
5. Mýtus: Jen ještě nepotkali toho pravého
Ach jo, to je stará písnička! „Počkej, až potkáš toho pravého/tu pravou, uvidíš, jak se to změní.“ No, nezmění! A je dost otravné, když ti někdo pořád cpe, že se „uzdravíš“, až najdeš lásku. Aromantismus není nemoc. Je to prostě jiný způsob, jak prožívat vztahy.
6. Mýtus: Aromantici nechtějí být ve vztahu
Kdo to řekl? Aromantici můžou mít intimní a sexuální vztahy, jen vypadají trochu jinak. Nemusí tam být ta romantická omáčka. Existují i tzv. „queerplatonic“ vztahy – něco víc než přátelství, ale míň než romantika. A víš co? To je úplně v pořádku! Hlavní je, aby to fungovalo pro ty, co v tom vztahu jsou.
Víš, romantika není klíč k tomu, aby člověk nebyl sám. Důležité je mít kontakt s lidmi, cítit blízkost a naplňovat své potřeby. A to můžeš mít s přáteli, rodinou, nebo i s někým, kdo není tvůj romantický partner.
7. Mýtus: Aromantici si musejí prožít romantiku, aby jim ostatní rozuměli.
To je jako říct, že vegetarián musí sníst steak, aby pochopil masožravce. Každý má právo na to, jak žije svůj život. A pokud jsi aromantik, nenech se tlačit do situací, které ti nejsou příjemné. Buď sám sebou a nenech se vtěsnat do cizích představ.
A pokud znáš někoho, kdo je aromantik, zkus se ho spíš zeptat, než si dělat domněnky. Třeba tě překvapí, co se dozvíš!
Máš to podobně? Dej nám vědět v komentářích. A nezapomeň tenhle článek sdílet s těmi, kterým by to mohlo pomoct!
Zdroje:
Verywellmind.com – What does it mean to be aromantic.
OULGBTQ + SOCIETY – Ace/Aro Mythbusting
Aromantics wiki – Myths about aromantics