Čas od času se stane, že se prostě necítíme ve své kůži. Únava, nevysvětlitelné bolesti, možná i nějaké ty kožní problémy. Připisujeme to stresu, špatnému počasí, nebo třeba jen „něčemu, co koluje.“ Ale co když je za tím něco víc? Co když je to vlastně naše tělo, které se trochu zbláznilo a začalo bojovat samo proti sobě?
Autoimunita po infekci: Kdy infekce spustí autoimunitní reakci?
S autoimunitními onemocněními se pojí mnoho otazníků, ale jedno je jisté – imunitní systém, který nás má chránit, se obrátí proti vlastním buňkám a tkáním. A v poslední době se stále častěji hovoří o tom, že spouštěčem tohoto „zvratu“ může být i obyčejná infekce.
Jak to vlastně funguje?
Představte si to jako takový tréninkový souboj. Imunitní systém se učí rozpoznávat cizí vetřelce – bakterie, viry, parazity. Jenže občas se stane, že se mu „pomíchají“ karty a začne si plést vlastní buňky s těmi cizími. Tohle se může stát například tehdy, když se cizí vetřelec podobá svým složením buňkám našeho těla – říká se tomu molekulární mimikry. Jinými slovy, tělo reaguje na infekci, ale zároveň si vytváří protilátky proti sobě samému. Je to trochu jako „přišel jsem do hospody a zmlátil jsem barmana, protože se mi zdál povědomej.“
Které infekce jsou nejrizikovější?
Ne každá infekce automaticky spustí autoimunitní reakci. Existují ale určité typy, které jsou s vyšším rizikem spojovány. Mezi ně patří například infekce streptokokem (např. spálová angína, která může vést k revmatické horečce), některé viry (jako Epstein-Barr virus, který způsobuje mononukleózu) a také bakterie způsobující lymskou boreliózu. Ale pozor, neznamená to, že pokud jste prodělali angínu, automaticky se vám rozvine autoimunitní onemocnění. Spíše to zvyšuje pravděpodobnost, zvláště pokud máte genetickou predispozici.
Co s tím můžeme dělat?
Prevence je vždycky klíčová. To znamená dbát na hygienu, očkování a v případě infekce se léčit pod dohledem lékaře. A pokud už se objeví autoimunitní onemocnění, je důležité ho včas diagnostikovat a léčit. Proto je potřeba naslouchat svému tělu a nepodceňovat dlouhodobé potíže. Protože, jak se říká, zdraví má člověk jen jedno.
Na závěr, autoimunita po infekci je složité téma, které stále ještě skrývá mnoho neznámých. Ale i s těmi známými fakty se dá pracovat a minimalizovat riziko. Takže, poslouchejte své tělo, nepodceňujte infekce a buďte v péči dobrých lékařů. A hlavně, nebojte se ptát a hledat informace. Protože informovaný pacient je silný pacient.