Nedávno jsem si splnila sen a vyrazila sama na Bali. Pár dní po mých jednadvacátinách, poprvé v životě sólo. Doteď si pamatuju, jak mi to máma s tátou, s tou jejich východní opatrností, málem zatrhli. Chtěla jsem prostě vypadnout, najít sama sebe (klišé, já vím!), a na chvíli se od všeho odpojit.
Bali a já: Jak jsem se na první cestě sólo našla (a neztratila)
Tenhle článek je pro všechny, co se chystají na svou první cestu do neznáma. A samozřejmě i pro ostřílené sólo cestovatele – sem s radami do komentářů!
Měj všechno na očích, fakt všechno
Když cestuješ sama, nikdo tě neupozorní, že máš rozepnutou kabelku nebo ti něco trčí z kapsy. A spoléhat se na cizí lidi? No, radši ne. Kabelku si drž před sebou a nikdy, ale fakt NIKDY ji nenechávej bez dozoru. Na výlety po městě si sbal menší batůžek.
A pokud potřebuješ na záchod? Nejdřív se najez, napij a až pak utíkej. Hlavně ne během jídla! Nikdy nevíš, co ti kdo do jídla nebo pití nasype, než se vrátíš. Zní to paranoidně, vím, ale stát se to může. A na cestách, sama, to nechceš riskovat.
Já, zvyklá cestovat s rodiči, kteří vždycky všechno zařídili, jsem si úplně zapomněla naplánovat cestu! První den na Bali jsem tak promarnila vymýšlením, co vlastně budu dělat. Nemusíš mít všechno naplánované do minuty, to ne, ale aspoň hrubý plán dne nebo nějaké téma (třeba „surfovací výlet“, „vodní sporty“, „chrámy“) ti hodně usnadní život.
Pořiď si místního průvodce
Zvlášť, když jsi tam poprvé, je super mít někoho, kdo se vyzná.
Já jsem se při rezervaci hotelu zeptala na doporučení na průvodce a paní na zákaznické lince mi dala kontakt na kamaráda. Naštěstí nebyl žádný podvodník, ale fakt borec, co miluje svou práci. Řekla jsem mu, co chci vidět, a on mi doporučil spoustu dalších míst a skvělých jídel. Díky němu jsem objevila muzea, památky a chrámy, o kterých jsem nikdy neslyšela!
Nauč se pár slovíček
Já měla štěstí, že jsem trochu mluvila indonésky, i když ne dost dobře na to, abych nikoho přesvědčila, že nejsem turistka. Ale i tak to ocenili a pomohlo mi to prolomit ledy při rozhovorech s cizími lidmi, i když se mi občas smáli.
Ale i když nemáš s místním jazykem vůbec žádné zkušenosti, nauč se aspoň „prosím“ a „děkuji“. To se vždycky hodí.
A hlavně, buď vždycky ve střehu a opatrná. Přečti si něco o podvodech, na které si turisti v dané oblasti stěžují. Věř svým instinktům. Pokud je něco příliš dobré na to, aby to byla pravda, tak to pravděpodobně pravda není. Raději být opatrný, než litovat. Cestování má být zábava, ne noční můra!