Zpráva o Chesteru Benningtonovi zasáhla jako blesk z čistého nebe. Frontman Linkin Parku, hlas generace, odešel. Pro mnohé z nás to byl šok, rána do srdce. Jeho hudba se dotýkala těch nejtemnějších zákoutí našich duší, rozuměl nám, když nikdo jiný nedokázal. I když jeho světlo zhaslo, jeho písně nám budou navždy svítit na cestu. Jako tichá, ale silná ruka na rameni, která říká: „Nejsi sám.“
Chester Bennington: Ticho, které křičí. Ztráta ikony, boj s démony a apel na otevřenost o duševním zdraví
Když se ta zpráva objevila na sociálních sítích, nechtěl jsem tomu věřit. Doufal jsem, že je to jen další fake news. Ale bohužel, Mike Shinoda to potvrdil na Twitteru. Pořád to zní neskutečně. Odešel příliš brzy. A s ním i kus nás samotných.
Tahle tragédie mi znovu připomněla, jak moc důležité je duševní zdraví a jak moc je v dnešní společnosti bagatelizováno. Stále se potýkáme se stigmatem spojeným se sebevraždou, depresí, úzkostí a dalšími problémy. Pořád slyšíme ty otřepané fráze o tom, jak se muži musí „sebrat“ a nesmí ukazovat slabost. Není divu, že je sebevražda u mužů častější než u žen. Nezáleží na tom, jestli jsi muž nebo žena. Měli bychom se o svých pocitech bavit otevřeněji.
Poslední rozhovor odhaluje temnotu, se kterou Chester bojoval
Rozhovor se zaměřuje na Chesterův boj s depresemi a na komplexnost této nemoci. Otevřeně mluvil o své bouřlivé minulosti, o závislosti na drogách a o svých psychických problémech.
V jednom z rozhovorů Chester řekl:
„Došel jsem do bodu, kdy jsem si řekl: ‚Buď to vzdám a chcípnu, nebo budu bojovat za to, co chci.‘ A já se rozhodl bojovat.“
„Chtěl jsem mít dobré vztahy, chtěl jsem milovat lidi ve svém životě, chtěl jsem se těšit ze své práce.“
„Chtěl jsem si užívat, že jsem táta a že mám přátele, a jen tak ráno vstávat, protože to pro mě byl boj.“
Chester se v květnu svěřil, že mu nové album pomohlo dostat se z „nejtemnějšího období“ jeho života. Album bylo pro Linkin Park velmi „osobní“ a „terapeutické“.
„Soustředím se na to, co se děje teď, a snažím se ze situace vytěžit maximum, ať už je jakákoliv. Nebudu to zpochybňovat ani analyzovat, protože to bych se vracel ke svému starému chování, kdy jsem se snažil všechno kontrolovat.“
„Zabývali jsme se mnoha aspekty našich životů, o které bychom se normálně s nikým nedělili a řešili je sami. Přinesli jsme do procesu psaní různé problémy a situace.“
„Když to slyšíte v kontextu hudby, je tam naděje a pocit posunu dopředu a pokračování, a to je to, odkud pocházíme.“
Řekl také, že mu terapie pomohla s jeho osobními problémy:
„Všechno to byly věci, na kterých jsem mohl pracovat, pokud jsem chtěl, a udělat se šťastným, víš?“
„Udělat se schopným zvládat život takový, jaký je. Ne vždycky to bude procházka růžovým sadem, ale nemusí to vždycky stát za prd, když to tak není.“
„Pro mě to byla spousta práce. Vlastně mi trvalo, než jsem se otevřel a promluvil o tom se svými přáteli a psal o tom, a chodil na terapii a bojoval se svými démony.“
Deprese a sebevražda: Slova nestačí, činy rozhodují
Pojďme zvýšit povědomí o lidech, kteří trpí depresemi a mají sklony k sebevraždě. O lidech, kteří hledají cestu ven. O lidech, kteří se potýkají s vnitřními boji, o kterých se jim těžko mluví. Prosím, šiřte lásku a péči o ty, kteří potřebují, abychom tu pro ně byli. Snažte se být empatičtější k tomu, čím procházejí. Buďte dobrými posluchači a snažte se jim porozumět celým svým srdcem. Bez stigmatizace. S větší útěchou a povzbuzením. Ať je láska opravdová!
Varovné signály: Jak poznat, že někdo uvažuje o sebevraždě?
Pokud se vás některý z těchto problémů dotýká, prosím, netrpte v tichosti. Vyhledejte pomoc. Mluvte o tom. Napište to. Vykřičte to do světa. Nejste sami. Nikdy.