Znáte to, perfekcionismus se dneska nosí. Všichni se snažíme vypadat dokonale na Instagramu, v práci, a vůbec v životě. Ale co když vám řeknu, že právě ta malá chyba, ten drobný přešlap, vás může udělat sympatičtějšími? Že právě nedokonalost je to, co nás sbližuje?
Chyba, která vás polidští: Proč nedokonalost přitahuje
Vzpomeňte si třeba na Jennifer Lawrence. Talentovaná herečka, hvězda filmů jako Hunger Games, ikona. Ale taky holka, která zakopne na červeném koberci a nesnaží se to zakrýt. Právě naopak, usměje se a jde dál. A možná právě proto ji tolik lidí zbožňuje. Je „normální“, i když je slavná.
Pratfall efekt: Když zakopnutí pomůže
Sociální psychologové tomu říkají „Pratfall efekt“. Zjednodušeně řečeno, když se někomu, koho považujeme za kompetentního (třeba právě slavné osobě), stane nějaká nehoda, stoupne v našich očích. Proč? Protože vidíme, že i oni jsou jenom lidi. Dělají chyby. A to nás k nim přiblíží.
Představte si to na příkladu. Máte kolegu, který vždycky všechno ví a umí. Je to takový ten „pan chytrej“. A pak najednou udělá chybu. Co se stane? Pravděpodobně si oddechnete. Uvědomíte si, že i on je jenom člověk, a možná k němu začnete cítit větší sympatie. Protože najednou je „jeden z nás“.
Nejen dokonalost, ale i trapasy
Elliot Aronson, který s tímhle efektem přišel už v 60. letech, to testoval na jednoduchém experimentu. Lidem pouštěl nahrávky z fiktivní televizní soutěže. V některých nahrávkách moderátor omylem vylil kávu. A hádejte co? Moderátoři s „kávovou nehodou“ byli vnímaní jako sympatičtější než ti, co se ničeho nedopustili. Drobné klopýtnutí, trapas… to všechno je lidské a srozumitelné.
Takže co z toho plyne? Nebojte se svých chyb. Neberte se tak vážně. I když vám to třeba na pódiu uklouzne, nevadí. Možná právě tím získáte nové sympatie. Protože jak se říká, chybami se člověk učí. A taky se polidšťuje.
Pamatujte si: Dokonalost je nudná. Chyby jsou to, co nás dělají zajímavými.
Aronson, E., Willerman, B., & Floyd, J. (1966). The effect of a pratfall on increasing interpersonal attractiveness. Psychonomic Science.
Ein-Gar, D., Shiv, B., & Tormala, Z. L. (2012). When blemishing leads to blossoming: The positive effect of negative information. Journal of Consumer Research, 38(5), 846-859.
Kiesler, C. A., & Goldberg, G. N. (1968). Multi-dimensional approach to the experimental study of interpersonal attraction: Effect of a blunder on the attractiveness of a competent other. Psychological reports, 22(3), 693-705.
Mettee, D. R., & Wilkins, P. C. (1972). When similarity” hurts”: Effects of perceived ability and a humorous blunder on interpersonal attractiveness. Journal of Personality and Social Psychology, 22(2), 246.