Všimli jste si někdy, jak se vám po přečtení určitého slova vybaví konkrétní vzpomínka nebo pocit? Nebo jakým způsobem dokáže dobře vedený rozhovor doslova vylepšit den? Jazyk, to nejsou jen slova. Je to klíč k našemu myšlení, emocím i vztahům s ostatními. A přesně tím se zabývá psychologie jazyka. Abychom vám tohle fascinující odvětví lépe představili, ponořili jsme se do práce Davida Luddena, autora knihy „The Psychology of Language: An Integrated Approach“. Připravte se, bude to jízda.
David Ludden: Psychologie jazyka odhaluje, jak slova ovlivňují naše životy i vztahy
David Ludden není žádný suchar. Vystudoval sice na University of Iowa, ale srdcem je cestovatel. Strávil dlouhá léta v Asii, pracoval v Japonsku a Číně. A právě jeho mezinárodní zkušenosti a vášeň pro jazyky ho přivedly k psychologii jazyka. Jeho práce se zaměřuje na to, jak jazyk ovlivňuje naše životy, a to nejen v komunikaci, ale i v myšlení a cítění. Pojďme se podívat na několik zajímavostí z jeho výzkumu.
Od jazyků k psychologii: Cesta, která dává smysl
Možná vás překvapí, že David nezačínal s psychologií. „Vždycky mě fascinovaly jazyky,“ říká. „Studoval jsem francouzštinu a němčinu, pak jsem získal magisterský titul v lingvistice. Dokonce jsem začal pracovat na doktorátu, ale pak jsem si zapsal volitelný kurz ‚Psychologie jazyka‘ a bylo rozhodnuto.“ Co ho tak zaujalo? „Zamiloval jsem se do toho, jak jazyk ovlivňuje naše myšlení a chování.“ A z lingvisty se stal psycholog se specializací na psycholingvistiku.
Kolik jazyků ovládáš, tolikrát jsi člověkem… a co když mluvíš vtipně?
Když už jsme u těch jazyků, zeptali jsme se Davida, kolika jazyky vlastně mluví. Jeho odpověď nás pobavila. „Mám titul z francouzštiny a němčiny a nějaký čas jsem strávil v zemích, kde se těmito jazyky mluví. Ale čtení mi jde mnohem lépe než mluvení.“ Osm let žil v Japonsku a, jak říká, „celkem obstojně se tam domluvil“. Ale od té doby už uběhlo přes dvacet let a jeho japonština už trochu zrezivěla. A jeho žena je Číňanka, takže se během návštěv v Číně naučil natolik čínsky, aby se domluvil s příbuznými. „Už si zvykli na to, jak mluvím vtipně, a naučili se na mě mluvit pomalu a jasně, abych jim rozuměl,“ směje se.
Talking Apes: Proč my mluvíme a opice ne?
David má blog s názvem „Talking Apes“ (Mluvící opice). Co ho k tomu vedlo? „Lidé jsou opice, které mluví, odtud název mého blogu,“ vysvětluje. Jedním z důvodů, proč ostatní opice nemohou mluvit, je odlišný tvar úst a hrdla. To jim neumožňuje vydávat všechny zvuky, které my dokážeme. Nicméně šimpanzi, bonobo a gorily mají stejnou manuální zručnost jako lidé, a pokud je vychováváte v laboratoři s velkým množstvím lidské interakce, mohou se naučit několik stovek znaků z posunkové řeči. Ale i tak se dostanou maximálně na úroveň osmnáctiměsíčního dítěte.
Tajná řeč snů: Proč někteří lidé mluví ze spaní?
Zajímalo nás, jestli je nějaký rozdíl mezi mluvením ze spaní a mluvením za bdělého stavu. „Jazyk není jen prostředek komunikace, je to také mocný nástroj myšlení,“ říká David. „Většinu času, když jsme vzhůru, si v duchu povídáme sami se sebou, řešíme problémy a děláme rozhodnutí.“ A proč někteří lidé mluví ze spaní? „Nevíme přesně proč. Možná sní a vedou ve snu rozhovor. Mluvení ze spaní je těžké zkoumat,“ dodává.
Flow: Když se čas zastaví a nápady prýští
David s nadšením mluví o akademické psychologii zvané „flow“. Co to je? „Flow je stav soustředěné pozornosti, kterého dosáhneme, když děláme něco, v čem jsme opravdu dobří a co nás baví,“ vysvětluje. „Ztratíte pojem o čase a místo abyste se soustředili na sebe, soustředíte se na aktivitu.“ Sportovci se do stavu flow dostávají při hře, hudebníci při vystoupení. „Já se do stavu flow dostávám, když píšu a nápady mi přicházejí na mysl tak rychle, jak dokážu psát,“ dodává.
Láska a jazyk: Jak slova ovlivňují vztahy?
David se ve svých článcích na Psychology Today často věnuje vztahům. Inspiraci čerpá z odborných článků a také ze svých vlastních zkušeností a pozorování. A jakou radu by dal našim čtenářům ohledně vztahů? „Buďte si vědomi toho, jak mluvíte a jednáte s ostatními, a zvažte, zda vaše slova a činy vztahu pomáhají, nebo mu škodí. A buďte citliví na způsob, jakým váš partner reaguje. Musíte najít způsob, jak s ním komunikovat, aniž byste vyvolali jeho obranu, protože jakmile se člověk začne bránit, přestane poslouchat. Účinná komunikace je o tom, mluvit tak, aby druhý člověk byl ochoten poslouchat.“
Maličkosti dělají zázraky
A co je podle Davida to nejsladší, co kdy pro svou ženu udělal? Zeptali jsme se jeho manželky! „Říká, že pro ni dělám spoustu sladkých věcí, ale je těžké říct, co je to nejsladší.“ A to nás přivedlo k hlubší myšlence. „Vztahy nestojí na několika velkých věcech, které pro sebe navzájem uděláte, ale na mnoha maličkostech, kterými si navzájem pomáháte každý den.“ Jak říká expert na manželství John Gottman, všechny projevy laskavosti, bez ohledu na to, jak jsou velké nebo malé, se ve vztahu počítají stejně. Jinými slovy, časté malé projevy jsou mnohem důležitější než několik velkých gest.
David Ludden nám ukázal, že jazyk není jen o slovech, ale o způsobu, jakým myslíme, cítíme a navazujeme vztahy. A to je něco, co stojí za to si uvědomit v každodenním životě. Takže až příště budete s někým mluvit, zkuste se zamyslet nad tím, jak vaše slova ovlivňují váš vztah. Možná budete překvapeni, jak velký rozdíl to může udělat.
Zdroje:
- Ludden, D. (2017). The Psychology of Language: An Integrated Approach. SAGE Publications.
- Gottman, J. M., & Silver, N. (1999). The Seven Principles for Making Marriage Work. Crown Publishers.
- Psychology Today: [Odkaz na blog Davida Luddena] (pokud je známý)