„`html
Podle jedné nedávné studie Světové zdravotnické organizace trpí depresí po celém světě přes 264 milionů lidí. To z ní dělá nejen nejběžnější duševní onemocnění, ale také hlavní příčinu invalidity. No představte si to číslo! Skoro jako by vám někdo v koutku duše šeptal: „Hele, nejsi v tom sám!“
Deprese nenosí vždy smutnou tvář. 6 nenápadných signálů, které možná přehlížíte
Přesto, jak moc je deprese rozšířená, spousta lidí pořád netuší, co to vlastně je a jak se projevuje. A víte, co je na tom to nejhorší? Že si myslíme, že deprese vypadá u všech stejně, takže ji snadno poznáme. Jenže to je jako tvrdit, že každý, kdo má rýmu, má automaticky chřipku. Prostě to tak není.
Zpátky k té statistice – 264 milionů! To je sakra hodně. Znamená to, že skoro tři z deseti lidí, které znáte, můžou být v ohrožení, nebo už dokonce s depresí bojují. A hádejte co? Většina z nich si to možná ani neuvědomuje, dokud není pozdě. Proto je důležité vědět, na co se zaměřit.
Takže, co si budeme povídat, tady je 6 signálů, které se často přehlížejí, a přitom můžou znamenat, že se s někým něco děje:
1. Změny v jídle. Ale ne ty, které čekáte.
Většina lidí si depresi spojuje s tím, že člověk ztratí chuť k jídlu a hubne. Jenže ouha, může to být i naopak! Někteří lidé s depresí se přejídají. Je to sice méně časté, ale pořád je to signál, že se něco děje. Prostě se jim rozhází normální stravovací návyky, nejspíš kvůli špatné náladě. A to, že někdo najednou začne dost přibírat, už by vám mělo rozsvítit varovnou kontrolku. Často se totiž přejídáme, když jsme pod velkým stresem a nevíme, jak se s ním jinak vypořádat.
2. Spaní jako Šípková Růženka (nebo vůbec).
Další „atypický“ příznak deprese je přehnané spaní, odborně hypersomnie. I když je mnohem běžnější, že lidé s depresí trpí nespavostí, tedy nemůžou spát, jak by potřebovali, i to přehnané spaní je signál, že s někým není něco v pořádku. Proč? Protože když najednou chcete prospat většinu dne, znamená to, že jste psychicky vyčerpaní, unavení, bez energie, máte negativní myšlenky, necítíte motivaci a hlavně – jste v depresi. Je to jako když se snažíte před problémy schovat pod peřinu.
3. Když sklenička není jen sklenička…
Na řadě je zneužívání návykových látek (drogy, alkohol atd.). A i když si možná hned nepomyslíte, že někdo, kdo pije a bere drogy, volá o pomoc, zvlášť když to dělá často nebo na večírcích, je důležité se na to podívat blíž. Protože stejně jako se spaním nebo přejídáním se spousta lidí obrací k drogám a alkoholu, aby se vypořádali se smutkem, prázdnotou a samotou. Podle jedné studie má asi 20 % lidí s úzkostnou nebo depresivní poruchou i problémy s alkoholem a drogami.
4. Život na hraně? Možná spíš volání do tmy.
Podobně jako u návykových látek – možná si myslíte, že někdo, kdo hodně pije, zkouší drogy a dělá riskantní věci, se jen baví a chce si užít. Ale možná tím taky dává najevo, že je beznadějný, sebedestruktivní a má sebevražedné myšlenky. Riskantní chování jako rychlá jízda, řízení pod vlivem, rvačky, promiskuitní chování, nechráněný sex, krádeže, vandalismus, kouření a tak dál můžou být pokusy o to, jak se dostat do nebezpečné situace, a můžou znamenat, že se někdo propadá hlouběji do deprese. Je to jako když křičíte, i když nemáte hlas.
5. Vztek místo slz? I to se stává.
Když si představíme člověka s depresí, vidíme většinou někoho smutného, skleslého, kdo leží celý den v posteli a nic nedělá. Jenže i časté a náhlé výbuchy hněvu a podrážděnosti můžou být příznaky deprese. A to hlavně u mužů. Psychologové si myslí, že ten vztek má potlačit jejich trápení, nebo je to jen špatně nasměrovaná emoce. Spousta mužů se totiž necítí dobře, když mají mluvit o svých pocitech (nebo si ani neuvědomují, že mají depresi), takže se místo toho zlobí a jsou podráždění, což je takový nezdravý způsob, jak se s tím vypořádat. Je to jako když boucháte dveřmi, i když chcete jen obejmout.
6. Emoce mimo kontrolu.
Kromě hněvu a podrážděnosti můžou být lidé s depresí i nekontrolovatelně emocionální. Změny nálad, záchvaty vzteku a hysterický pláč se u nich objevují docela často, stejně jako přehnaná citlivost na odmítnutí a opuštění. Zapomněli jste jim něco říct? Bude z toho obrovská hádka. Zmeškali jste jejich hovor, protože jste byli zaneprázdnění? Pravděpodobně budou hodiny plakat a přemýšlet o tom. Nedokážou se dobře vypořádat ani s tím nejmenším stresem a často se kvůli všemu přehnaně rozčilují. Je to jako když se rozbrečíte nad rozlitým mlékem, i když víte, že to není konec světa.
Tak co, překvapilo vás něco? Důležité je si uvědomit, že tenhle článek má jen informativní charakter. Nemá za cíl diagnostikovat ani léčit žádné onemocnění.
Takže pokud u sebe nebo u někoho ve svém okolí zaznamenáte tyhle varovné signály, neváhejte se obrátit na odborníka. Čím dřív se to zjistí, tím líp. Psychologové můžou doporučit léčbu, která je pro daný případ nejvhodnější, a s časem, úsilím a podporou od blízkých se může začít dařit líp. A to za to stojí, nemyslíte?
Zdroje:
„`