„`html
Toužíme po uznání. Od rodiny, přátel, kolegů. Ten pocit, že jsme přijímáni, milováni, dává našemu životu takovou tu jednoduchou, ale zásadní jistotu. Jenže co když se honba za souhlasem ostatních stane naší posedlostí? Co když se náš život začne točit jen kolem toho, co si o nás kdo myslí? Znáte to, že? Až se z toho stane taková otrava, že nic není dost dobré dokud někdo nedá ten svůj punc!
Desatero kroků k nalezení vnitřního souhlasu: Zbavte se závislosti na uznání ostatních a konečně žijte pro sebe!
Dřív jsem se taky hnala za uznáním. A když jsem ho dostala, byla jsem v sedmém nebi! Chvilková euforie, pocit chtěnosti… ale pak to rychle vyprchalo a zůstala jen prázdnota. Děláte věci jen proto, abyste ucítili ten závan pochvaly, ale ve skutečnosti šťastní nejste. Protože vám chybí to nejdůležitější: uznání sebe sama. Pojďme se na to podívat a zkusit najít cestu zpátky k sobě.
1. Přiznejte si, že hoříte touhou po uznání.
Prvním krokem k osvobození je uvědomění si, že ten problém vůbec máte. Honba za uznáním se může stát závislostí – čím víc ho dostáváte, tím víc ho chcete. Jakmile si přiznáte, že potřebujete souhlas ostatních, můžete s tím začít pracovat.
2. Učte se říkat svůj názor.
Přestaňte se snažit říkat jen to, co chtějí ostatní slyšet. Pokud se vždycky se všemi souhlasíte, dusíte v sobě vlastní myšlenky a nakonec se z vás stane zatrpklý člověk. Držte se svých idejí, hodnot a přesvědčení. Definuje vás to. Říkejte svůj názor a ať si to sedne, jak chce.
Obklopte se lidmi, kteří vás přijímají takové, jací jste. Vyberte si ty, kteří si vás vybírají: ty, u kterých můžete být sami sebou, tou divokou, necenzurovanou verzí. V životě se samozřejmě setkáte i s lidmi, kteří vás odmítnou, ale neberte si to osobně. Lidé přicházejí a odcházejí – a s vámi to nemusí mít nic společného.
3. Rozlišujte touhu po schválení od touhy po růstu.
Když se pouštíte do nových věcí, zamyslete se nad tím, jestli to děláte proto, abyste získali uznání ostatních, nebo jestli to děláte pro svůj vlastní růst. Jestli to děláte pro sebe, tak to bude správně! Zkuste se zeptat, je tohle moje cesta a nebo někoho jiného?
4. Věřte své intuici.
Občas se stane, že nevíte, co je správné, a spoléháte se na názory ostatních. I když je dobré mít druhý názor, věřte své intuici, svému vnitřnímu hlasu a dělejte to, co vám připadá nejlepší. Pamatujte si, že v konečném důsledku držíte otěže svého života vy. Nechte si poradit od ostatních, ale konečné rozhodnutí je vždycky na vás.
5. Meditujte.
Meditace nakrmí vaši duši. Pomůže vám zklidnit mysl a snížit úzkost, kterou cítíte kvůli potřebě vnějšího uznání. Pokud se to naučíte dobře, budete se moci soustředit a získáte pocit duševní stability. Všechny vaše pocity bezcennosti mohou zmizet a zůstane vám hlubší pochopení toho, proč máte potřebu zavděčit se lidem. Během meditace si můžete opakovat mantru, například: „Jediný člověk, kterému se musím zavděčit, jsem já“, dokud v sobě nevyvoláte ten pocit.
6. Dovolte si růst.
Když máte vždycky prostor pro zlepšení, je pravděpodobnější, že se osvobodíte od potřeby uznání. Vyzývejte se každý den a přijímejte neúspěch a zpětnou vazbu jako platformu pro růst. Tím odemknete své šance k dosažení svého plného potenciálu.
7. Dělejte věci jen pro sebe.
Jedním z nejlepších způsobů, jak se zbavit potřeby uznání, je věnovat se aktivitám nebo úkolům, které zajímají jen vás, bez toho, abyste se ptali ostatních na povolení. Upřednostňujte sami sebe a dělejte věci pro sebe.
8. Mějte jasno v tom, kdo jste.
Mějte jasnou definici toho, kdo jste. Zjistěte, čemu věříte, a pochopte svou morálku. Buďte si jistí těmito ideály a nechte je, aby vás udržely při zemi. Postavte se za to, čemu věříte, a nenechte se nikým odradit od toho, čemu věříte. Pokud zůstanete tvrdohlaví, nikdo se vás neodváží odstrkovat.
9. Přestaňte se starat o to, co si o vás myslí ostatní.
Přestaňte se starat o to, co si o vás myslí ostatní, a soustřeďte se na sebe. Často je velmi těžké přijmout všechny ty maličkosti, které z vás dělají VÁS, ale musíte si uvědomit, že osoba, kterou jste dnes, je stejná osoba, kterou budete po zbytek svého života, a zjistíte, že se s tím budete muset začít smiřovat. Pokud se naučíte milovat sami sebe vášnivě, zjistíte, že nikdo se vás neodváží milovat polovičatě. Zbavte se všech nejistot, které vás brzdí, a naopak se naučte milovat sami sebe pro své chyby a zvláštnosti. Ukažte svou pravou tvář a nechte ji zářit ve všech jejích krásných nedokonalostech.
Neustálým hledáním vnějšího uznání klesá sebevědomí a zabíjíte svůj vlastní smysl pro svobodu. Ta strašlivá potřeba uznání podporuje pocity bezcennosti, které se ve vás projevují. Když vás lidé odmítnou nebo vaše nápady, začnete si myslet, že je to proto, že všechno, za čím stojíte, je ubohé a zbytečné.
Vždy mějte na paměti, že váš strach je to, co vás drží zpátky. Mějte důvěru v sebe a ve svá rozhodnutí bez jakéhokoli vnějšího potvrzení. Pokud budete následovat své přesvědčení a své sny, budete žít šťastnější život. Až probudíte svůj skutečný potenciál a přijmete, že jste jediná osoba, které se musíte zavděčit, najdete svobodu.
„`