Když se řekne „soudní proces“, většina z nás si představí dospělé lidi, právníky v oblecích a vážné tváře. Ale co když na lavici svědků sedí dítě? Dítě, které prožilo něco, co si my dospělí jen stěží dokážeme představit? Jak zajistit, aby jeho hlas byl slyšet a zároveň ho ochránit před dalším traumatem? To je otázka, na kterou neexistuje jednoduchá odpověď, a právě proto jsme se jí rozhodli věnovat víc prostoru.
Dětská svědectví pod palbou: Jak soudy chrání (nebo nechrání) zranitelné hlasy
Představte si, že jste dítě a musíte před cizími lidmi vyprávět o tom nejhorším zážitku ve svém životě. A co hůř, musíte přesvědčit porotu, že mluvíte pravdu. Obránci se snaží dokázat nevinu svého klienta a někdy jediný způsob, jak toho dosáhnout, je zpochybnit důvěryhodnost dětského svědectví. Je to sice pochopitelné, ale zároveň děsivé. Ptáme se, je to vůbec fér?
Paměť jako zkouška ohněm
Výzkum „Challenging the credibility of alleged victims of child sexual abuse in Scottish courts“ odhalil, jak nereálné požadavky jsou kladeny na dětskou paměť během soudního řízení. Ptáte se proč? Zkuste si vzpomenout na detaily události, která se stala před rokem. Teď si představte, že jste dítě, a navíc jste prožili traumatickou zkušenost. „Proč jsi to neřekl hned?“ „Chtěl jsi, aby byl tvůj přítel, viď?“ Takové otázky mohou být pro dítě devastující.
Dětský svět v dospělém soudu
Co si budeme povídat, děti a dospělí vnímají svět úplně jinak. Dítě má odlišné vyjadřovací schopnosti, paměť i emocionální rozvoj. To vše hraje roli při výpovědi u soudu. Jak tedy zajistit, aby mělo dítě možnost vypovídat co nejlépe?
Odborníci se shodují: Je důležité, aby se dítě cítilo komfortně a mělo podporu. Proto by mělo mít možnost se seznámit se soudní síní, než začne vypovídat, mít u sebe někoho blízkého, nebo dokonce vypovídat přes videokonferenci z jiné místnosti.
Otázky, které bolí
Je potřeba si přiznat, že samotná forma otázek kladených právníky může být pro dítě zničující. Sugestivní otázky, opakování a složitý jazyk – to vše může ovlivnit dětskou výpověď. Jak tvrdí odborníci, je nutné, aby se soudy zaměřily na to, jak se dětem kladou otázky. Musí být přizpůsobené jejich věku a vývoji, aby nedocházelo ke zkreslení výpovědi.
Ale kde je ta hranice? Obviněný má přece právo na obhajobu a zpochybnění důkazů. Dítě má zase právo na co nejlepší výpověď. Jak najít tu správnou rovnováhu?
Zásadní je, aby se právníci snažili klást otevřené otázky, které dítěti umožní, aby se jasně vyjádřilo. Jen tak lze zajistit, že bude slyšet pravda, a zároveň budou chráněna práva všech zúčastněných.
Alternativy existují!
Ideální by bylo, kdyby děti nemusely vůbec vypovídat u soudu. Naštěstí existují možnosti, jak jejich výpověď zaznamenat jinak. Díky technologiím mohou svědčit přes videokonferenci z příjemnějšího prostředí, nebo dokonce natočit svou výpověď předem. Je to krok správným směrem, který umožňuje dětem posunout se dál a minimalizovat dopad traumatické události.