Jíst. Zdá se to tak samozřejmé, tak základní. Ale co když se jídlo stane nepřítelem? Co když se z nutnosti stane posedlost, která ničí tělo i duši? Mluvíme o poruchách příjmu potravy – složitých problémech, které zdaleka nejsou jen o dietách a váze.
Jídlo jako nepřítel: 4 tváře poruch příjmu potravy, o kterých se (ne)mluví
Víš, že porucha příjmu potravy není jen „hloupá dieta, co se vymkla kontrole“? Je to vážná duševní nemoc, která potřebuje odbornou pomoc. A nejde jen o holky, jak si možná myslíš. Postihuje miliony lidí, bez ohledu na věk nebo pohlaví.
Americká psychologická asociace rozlišuje několik hlavních typů. Znáš je všechny?
Anorexie: Když strach z tloušťky pohltí vše
Anorexie. Asi nejznámější z nich. Představa zkresleného obrazu vlastního těla, panický strach z každého deka navíc. Lidé s anorexií se doslova vyhladoví k smrti. Vidí se tlustí, i když už jsou jen kost a kůže. A ta čísla jsou děsivá – anorexie má nejvyšší úmrtnost ze všech psychiatrických onemocnění. Skoro třetina těch, co s ní bojují, umře na podvýživu. To je fakt k zamyšlení, co říkáš?
Bulimie: Kolotoč přejídání a výčitek
Bulimie je trochu záludnější. I tady hraje roli strach z přibírání, ale bulimičky a bulimici dokážou udržet víceméně normální váhu. Jak to dělají? Přejí se, a pak se „očišťují“. Zvracení, projímadla, urputné cvičení… tenhle kolotoč má ale strašné následky: zubní sklovina v háji, záněty hrdla, dehydratace, rozhozený metabolismus. A stejně jako anorexie, i bulimie začíná často v pubertě. Je to fakt boj, zvlášť když se to snažíš skrýt.
Záchvatovité přejídání: Když se ztrácí kontrola
A pak je tu záchvatovité přejídání. Znáš to, jak někdy sežereš celou čokoládu, když máš špatnej den? U lidí s touhle poruchou to ale není jen občasná slabost. Je to nekontrolovatelné přejídání, po kterém následují pocity viny a studu. Ale na rozdíl od bulimie, tady se to „nejí“ nekompenzuje. Což často vede k obezitě. Ironií je, že záchvatovité přejídání postihuje častěji muže než ženy. A problémy s nadváhou si pak vyberou svou daň v podobě zdravotních komplikací.
ARFID: Jídlo jako překážka
Možná neznáš zkratku ARFID. Dřív se tomu říkalo „porucha příjmu potravy u kojenců“ nebo „selektivní příjem potravy“. Jde o to, že člověk nejí některé potraviny, ne kvůli váze, ale proto, že mu vadí jejich chuť, textura nebo vůně. Vzpomínáš si, jak si jako malej nechtěl jíst špenát? U ARFID je to ale vážnější. Dítě nejí dost kalorií a živin, což brzdí jeho vývoj. Může mít strach z udušení nebo zvracení. ARFID se objevuje spíš u malých kluků a fakt je důležité to řešit.
Je na čase se o poruchách příjmu potravy víc mluvit. Abychom pochopili, že to není jen o vzhledu, ale o hlubokých psychických problémech. A abychom dokázali pomoct těm, kteří to potřebují. Nebojte se říct si o pomoc, nebojte se pomoct někomu ve svém okolí. Někdy stačí jen naslouchat a ukázat, že vám na tom druhém záleží.
Pokud ty nebo někdo z tvých blízkých bojuje s poruchou příjmu potravy, vyhledejte odbornou pomoc. Nikdy není pozdě začít se uzdravovat.