Jste obětní beránek? 8 varovných signálů toxické rodiny

Znáte ten pocit, když se na vás sype všechno špatné? Když máte pocit, že ať uděláte cokoliv, stejně jste za všechno vinni vy? V toxické rodině to není jen pocit, ale realita. Obětní beránek – možná nevědomky, možná s krutou přesností – je ten, na koho se svaluje vina za chyby a problémy ostatních. Někdy je to ten nejzranitelnější, jindy naopak ten nejsilnější. Paradox, že?

Jste obětní beránek? 8 varovných signálů toxické rodiny

Jestli vám už teď zvoní v uších varovné zvonky, pojďme se na to podívat blíž. Tady je osm signálů, které vám napoví, jestli náhodou nehrajete v rodinném dramatu roli obětního beránka:

1. Slovní napadání jako na denním pořádku

Křik, ponižování, zesměšňování, manipulace – to všechno je slovní napadání. A věřte mi, zanechává hluboké rány. Pokud vás rodina neustále shazuje, ponižuje a dělá si z vás legraci na veřejnosti, je dost pravděpodobné, že se vás snaží udělat obětním beránkem. Protože co si budeme povídat, na sebe nikdo chybu nepřizná.

2. Všechny problémy se vylévají na vás

Místo aby řešili problémy konstruktivně, toxické rodiny je prostě hodí na vás. Cítíte se jako psychický boxovací pytel? Tak to je špatně. Rodina by měla být opora, ne zátěž.

3. Vina padá vždycky na vás

Rozbitý talíř? Špatné známky sourozence? Nezaplacené účty? Vždycky je to vaše vina, i když s tím nemáte nic společného. Známé, že jo?

4. Úspěchy? Ty se shazují

Nejenže máte pocit, že nic neděláte dobře, ale když se vám náhodou něco povede, rodina to zlehčuje nebo sabotuje. Podpora žádná, jen posměšky a odrazování. A kecy o „drsné lásce“? To si nechte.

5. Všechny problémy musíte vyřešit vy

Jakmile se rodina dostane do průšvihu, komu volají? Samozřejmě vám! Ať se snažíte sebevíc, nikdy nejsou spokojení a ještě vám to dají sežrat. Známá písnička, co?

6. Vaše utrpení? To nikoho nezajímá

Možná vás netýrá celá rodina, ale jen jeden člen. Důležité ale je, že ostatní to ignorují a nepostaví se za vás. Radši se tváří, že se nic neděje, aby se sami cítili líp. Ale to z jejich mlčení nedělá nic hezčího.

7. Týrání se neomezuje jen na domov

Dělají si z vás legraci na rodinných oslavách? Stěžují si na vás před ostatními? Tady už jde do tuhého. Chtějí, aby všichni věděli, že za to, jak jste „dopadli“, nemůžou oni.

8. Týrání se podepisuje na vašem zdraví

A to je asi nejdůležitější. Pokud se na vás rodinné týrání podepisuje, ať už je to nízké sebevědomí, problémy ve vztazích nebo deprese, je čas s tím něco dělat. Zranění z dětství si neseme s sebou celý život.

Nejste na to sami. Pokud se v tom poznáváte, vyhledejte odbornou pomoc. A pokud jste v ohrožení, kontaktujte policii nebo jinou organizaci. Vaše zdraví a bezpečí jsou na prvním místě.

  • Dare, Christopher. (1993). “The Family Scapegoat.” How and why Children Hate: 31.
  • Hoobler, J. M., & Brass, D. J. (2006). Abusive supervision and family undermining as displaced aggression. Journal of Applied psychology, 91(5), 1125.
  • Shonkoff, J. P., Garner, A. S., Siegel, B. S., Dobbins, M. I., Earls, M. F., McGuinn, L., … & Committee on Early Childhood, Adoption, and Dependent Care. (2012). The lifelong effects of early childhood adversity and toxic stress. Pediatrics, 129(1), e232-e246.
  • Schuchts, R. A., & David, J. R. (1981). Combating the scapegoat in family therapy: Selected strategies. Social Thought, 7(4), 14-24.
  • Vissing, Y. M., Straus, M. A., Gelles, R. J., & Harrop, J. W. (1991). Verbal aggression by parents and psychosocial problems of children. Child abuse & neglect, 15(3), 223-238.
  • Diskuze