Místo. To slovo v sobě skrývá víc, než si možná uvědomujeme. Není to jen o konkrétní adrese, o cihlách a maltě. Místo může být i stav mysli, emoční rozpoložení, dokonce i duchovní cesta.
Karanténa jako mentální past? Jak se vymanit z pocitu bezvýchodnosti
Poslední měsíce nás zavřely nejen do čtyř stěn. Mnozí se cítí uvězněni i v situacích a vztazích, které jim spíš ubližují, než aby je naplňovaly. A když už se zdá, že nám někdo pije krev, tak teď si to teprve užíváme, že?
Stres jako každodenní společník
Když se ocitneme v nezdravém prostředí, přirozeně cítíme stres. Hledáme řešení, únikovou cestu, ale ta se nám v karanténě často zdá nemožná. A to frustruje, sakra! V první chvíli chceme utéct, ale kam, když jsou hranice uzavřené a byt se stává spíš vězením? Ztrácíme kontrolu nad i těmi nejzákladnějšími věcmi, a to ústí v úzkosti a paniku.
Máme svázané ruce a pocit, že nic nemůžeme dělat. Bránit se, chránit se. Snažíme se, bojujeme, ale zdá se, že jsme pořád na začátku. Beznaděj. Znáte to, že?
Když motivace klesá k bodu mrazu
Víme, že nikam nemůžeme, že jsme uvězněni. A s tím jde ruku v ruce i ztráta motivace. Do toho nám ještě blízcí narušují osobní hranice, nedopřávají nám klid. Cítíme se, jako bychom plavali proti proudu, a veškerá snaha je marná. Totální vyčerpání.
Doba je to těžká, nikdo na ni nebyl připravený. A taková situace si vybírá daň na naší psychice i fyzické kondici. Dlouhodobý stres, nuda, smutek, úzkost, deprese… všechno tohle nás neskutečně vyčerpává. A když se tohle všechno sejde, tělo jede na plné obrátky a my se cítíme permanentně unavení.
Pokud se v tom poznáváte, nebo víte o někom, kdo to prožívá, prosím, neváhejte a vyhledejte pomoc. Existuje spousta online komunit a bezplatných linek, kde vás rádi vyslechnou a podpoří. Zkuste to!