Deprese, i když je relativně běžná, je duševní nemoc, kterou mnozí stále špatně chápou. V tomhle článku chceme vytvořit takovou malou komunitu pro ty z nás, kdo s ní bojujeme, a dát najevo, že rozumíme tomu, jak se cítíte. Protože, upřímně, je to na palici.
Když deprese promlouvá: 6 myšlenek, které rezonují s těmi, kdo ji znají
Ta bolest, co deprese přináší, je obrovská, valí se na vás a zdá se, že ji nejde překonat. Někdy je to fakt na mašli.
1. „Proč ostatní nevidí, jak moc mě to bolí?“
Spousta lidí s depresí se diví, proč je tak těžké, aby ostatní viděli tu jejich bolest. V jejich hlavě je to tak jasně dané, že je pro ně nepochopitelné, že to ostatní přehlížejí. Anebo naopak, někteří se zase cítí schovaní, jako by ostatní viděli jen tu bolest a ne všechno ostatní, co je na nich zajímavé a důležité.
Všem, kteří se v tom poznáváte: vidím vás. Vidím vaši bolest a vím, že jste mnohem víc. Deprese je strašná zátěž, ale pamatujte, že nezničila všechny ty další skvělé vlastnosti, které vás dělají tím, kým jste. Jste dost dobří, takoví jací jste. Jste cenní a úžasní, i když vám ty hlasy v hlavě říkají něco jiného. Kašlete na ně!
2. „Mám vůbec nějakou cenu?“
Je to smutné, ale tahle otázka se některým lidem s depresí honí hlavou dost často. Ty symptomy, které zažíváte, vás můžou uvěznit v hluboké beznaději. A to je v pořádku. Přiznejte si ty pocity, ale zkuste si připomenout, že jsou to jen příběhy ve vaší hlavě. Nemusíte být produktivní, abyste měli hodnotu. Nemusíte být společenští, abyste byli důležití. I když jste jen vstali z postele, i to stačí. Máte hodnotu a jste důležitější, než si myslíte. Zkuste si nevěřit ničemu jinému.
3. „Kéž bych byl/a na sebe hodnější.“
Každý neúspěch se zdá zničující. Každé zklamání, katastrofické.
Deprese dokáže zkreslit vnímání sebe sama, což může podkopat vaše sebevědomí. Výsledkem je, že každá chyba, kterou uděláte, jen potvrzuje ten negativní pohled, který si o sobě někteří z nás vytvořili. Jestli se v tom poznáváte, buďte na sebe laskaví. Pamatujte, že žádná chyba nebo neúspěch vás nedefinuje. Pamatujte, že jste lidé, a tudíž nejste dokonalí. A to je naprosto v pořádku. Navzdory tomu, co vám vaše mysl říká, pamatujte, že jste silní, důležití a milovaní.
4. „Je to víc než jen smutek.“
Myslí si lidé kolem vás, že deprese je jenom smutek?
My, co s depresí bojujeme, víme, jak úzkoprsý a přezíravý tenhle názor může být. Jasně, jedním z nejčastějších symptomů deprese je extrémní, dlouhotrvající smutek, ale je toho mnohem víc. Někteří lidé můžou zažívat širokou škálu symptomů, od sociálního stažení, přes apatii, až po nespavost a další. A jiní můžou trpět i další duševní nemocí, která se s depresí pojí. Například úzkost, posttraumatická stresová porucha, bipolární porucha a další.
Pokud se vám stalo, že jste to slyšeli, je naprosto v pořádku cítit se odmítnutě. A pokud jste to někdy řekli vy, zkuste se zamyslet nad ostatními aspekty deprese, které jste dosud nebrali v potaz, a nad tím, jak to může zranit ty, kteří s ní bojují.
5. „Jsem v tom sám/sama.“
I když víme, jak běžná deprese je, někteří jedinci s ní trpící si občas nemůžou pomoct a cítí se osaměle.
Možná je to tím, že nikdo jiný kolem vás depresí netrpí; možná tím, že vaše kombinace symptomů je unikátní; možná tím, že je deprese ve vaší komunitě stále stigmatizovaná. Ať už je to jakkoli, pocit osamělosti je bohužel běžnější, než si myslíte.
Pokud se v tom poznáváte, pamatujte, že nejste sami. Doufáme, že kanály a články, jako je tenhle, vám dodají povzbuzení, podporu a útěchu. I když se s ničím neztotožňujete, doufáme, že od nás odcházíte s pocitem, že jste pochopeni. Trpět depresí může být zničující a nikdo by neměl mít pocit, že to zvládá sám.
6. „Bude to takhle navždy?“
Byl čas, kdy se zdálo, že život uvízl v cyklu smutku a beznaděje.
Jestli se v tom poznáváte, vězte, že se to může zlepšit. Pamatujte, že se za své pocity nemusíte stydět a už vůbec ne za to, že se snažíte uzdravit. Mně trvalo dlouho, než jsem to pochopil, ale jakmile se mi to povedlo, můj svět se změnil.
Vedl jsem si deník vděčnosti a trávil čas přemýšlením o skvělých věcech v mém životě. Příroda se stala mou svatyní. Přes den jsem byl víc přítomný v každém okamžiku a vnímal všechny své emoce, dobré i špatné. A pomalu se mi svět otevíral novými způsoby. Nebylo to snadné a pořád to není dokonalé, ale dalo mi to energii k vytvoření světlejší budoucnosti.
Vždycky dělejte to, co je pro vás nejlepší. Dejte si tolik času, kolik potřebujete – pokud něco nefunguje, nevzdávejte se. A pamatujte, že máte hodnotu, jste milovaní a nejste sami.
Zdroje citované článkem nebyly uvedeny, takže nemám co překopírovat.