Asi to známe všichni. Představa o dokonalém vztahu – ať už s rodinou, kamarády nebo partnerem – se prostě někdy rozplyne. Najednou cítíme, že to nefunguje. Jenže odejít… to je teprve oříšek. Přinášíme vám pár rad, jak na to s klidnou hlavou. Inspirovali jsme se článkem Roberta Taibbiho, odborníka na vztahy, a zeptali se ho na pár věcí, které vás můžou trápit.
Když láska bolí: Jak s klidnou hlavou ukončit vztah, radí odborník
Co byste poradil člověku, který se chystá ukončit vztah?
Buďte jasní, ale citliví. Dejte jasně najevo, že je konec, ale berte ohled na city druhého. Je to čas, kdy byste si měli uvědomit, co potřebujete k tomu, abyste to uzavřeli – abyste měli šanci říct, co potřebujete říct, slyšet, co potřebujete slyšet. Abyste mohli odejít bez velkých výčitek.
Jak poznat, že je konec správné řešení? Že je vztah nezdravý?
Každý dlouhodobý vztah má své vzestupy a pády. Důležité je si uvědomit pár věcí: Cítím se dostatečně bezpečně na to, abych mohl/a otevřeně mluvit o svých pocitech, i těch nepříjemných? Dokáže mě druhý/á poslouchat, aniž by mé pocity shazoval/a nebo mi říkal/a, že se mýlím? Umíme spolu řešit problémy, ať už malé nebo velké, tak, aby to vyhovovalo oběma? A konečně, jaký pocit převažuje většinu času – štěstí, úzkost, podpora, něco jiného? Jsem na dobré cestě žít takhle navždy? A když je nejhůř, dokážu to i tak přijmout?
Jak byste radil někomu s úzkostmi, jak se rozhodnout? Jak někoho přesvědčit, že je v pořádku odejít?
Úzkost často způsobuje, že máte pocit, že je všechno důležité a že se musíte strachovat o budoucnost. Existuje racionální a iracionální úzkost. Racionální úzkost se týká skutečného problému – máte obavy, že váš partner je workoholik, má výbušnou povahu nebo nezodpovědně nakládá s penězi. Pokud je to reálný problém, snažte se ho vyřešit, jednejte. Pokud je to iracionální úzkost – že je vztah odsouzen k zániku, protože se rodiče rozvedli, že se stane něco strašného – pak je to vaše úzkostná mysl. Nenechte se jí pohltit, berte ji jako signál stresu a snažte se ho snížit.
Nemyslím si, že se dá někoho přesvědčit, že je odchod v pořádku – musí k tomu dojít sám. Smysluplnější je mluvit o problému, který se skrývá za problémem – co jim brání jednat? Pomoci jim to vyřešit může být užitečné.
Jak zabránit někomu s úzkostmi, aby se necítil vinný za své rozhodnutí? Jak mu pomoct přijmout, že není na vině?
Vědomí, že někomu ubližujete, obvykle vyvolává pocity viny. Vina je často spojená s porušením nějakého pravidla. Může to být nějaké „měl/a bych“, pravidlo naučené od rodičů, například že byste měli ve vztahu zůstat nebo neubližovat druhým. Nebo vina za porušení vlastních hodnot. Může to být pocit, že jste se nesnažili dost a že jste nebyli dostatečně upřímní. Vždycky říkám, že v danou chvíli děláte to nejlepší, co můžete, a zpětné trestání se za to nepomáhá. Pokud existuje něco, co můžete udělat pro zmírnění viny – aniž byste změnili své rozhodnutí – například se omluvit za minulá zranění, udělejte to. Můžete jen dělat to nejlepší, co umíte.
Jakou radu máte pro rozhovor o ukončení vztahu? Jak způsobit co nejmenší bolest druhé straně?
Mluvte osobně – žádné SMSky, hlasové zprávy atd. Pomozte druhému pochopit, jak se vaše pocity změnily a proč. Mluvte o sobě, ne o nich; mluvte o jemných emocích jako je starost, zranění, smutek, spíše než o hněvu. Mluvte o tom, co jste na druhém a na vztahu oceňovali. Cílem je mluvit otevřeně, říct, co máte na srdci, pomoct druhému pochopit vás, mluvit o poučeních, aby věděli, co si z toho vzít.
Jak to převést do situace, kdy někdo trpí úzkostmi? Existuje nějaká speciální rada?
Úzkost pravděpodobně rozhovor ztíží, ale cíle zůstávají stejné. Doporučuji si promyslet a sepsat, co chcete říct, abyste necítili tlak na to, že si to musíte vymýšlet na místě. Také navrhuji sepsat si myšlenky do dopisu nebo e-mailu, protože vám to dává prostor utřídit si, co chcete říct, a čtenáři to dává šanci si to přečíst a zpracovat. Nicméně, důležité je pak navázat reálným rozhovorem.
Je těžké ukončit vztah, zvlášť když jste do něj vložili hodně času a stále vám na druhém záleží. Ale někdy je to nejlepší pro vás oba. Zůstávat v nezdravém vztahu jen kvůli pocitu povinnosti, není nikdy dobré. Rozhodnout se odejít je těžké, ale věřte, že sami sebe znáte dost dobře na to, abyste udělali správnou věc. Pokud máte úzkosti, bude to o to těžší, hlavně ten rozhovor. Ale plánování a důkladná příprava je technika, kterou můžete použít ve většině nepříjemných rozhovorů. Jak říká Robert, nemůžete nikoho přesvědčit, že je to v pořádku, ale můžete ho povzbudit, aby důvěřoval svým rozhodnutím. A já věřím ve vaše rozhodnutí.
Zdroje:
[Uvedte zde zdrojovy clanek]