„`html
Víte, jak to chodí – zapnete televizi a hned na vás vyskočí detektivka, kde geniální profiler, s minimem stop, během hodiny odhalí vraha. Kriminální profily, jak je známe z filmů a seriálů, jsou fascinující. Ale jak moc se realita liší od fikce? Není to spíš nebezpečná hra s iluzemi?
Kriminální profily: Mýtus, realita, nebo nebezpečná hra s iluzemi?
Podle definice je kriminální profilování proces, při kterém se snažíme odvodit charakteristiku pachatele z detailních znalostí o jeho činech. Jinými slovy, zkoumáme, co zločin vypovídá o zločinci. Může nám to pomoct pochopit, jak moc je pachatel nebezpečný, jak ho správně vyslechnout, a dokonce i zjistit, jestli spolu jednotlivé zločiny souvisí. Nejčastěji se používá u sexuálních trestných činů a vražd. Ale je to opravdu tak jednoduché, jak to vypadá v Myšlenkách zločince?
Jak to (ne)funguje?
Kriminální profilování stojí na základech psychologie osobnosti. A aby vůbec mohlo fungovat, musíme si být jistí, že platí určité předpoklady. Jinak řečeno, musíme věřit, že chování zločince na místě činu odráží jeho vnitřní svět, jeho osobnost a motivace. Je to ale vždy pravda? Není to občas jen náhoda, shoda okolností? A co když se pachatel snaží zmást stopy?
Předpoklady, na kterých to stojí a padá
Abychom se podívali na zoubek téhle problematice, projdeme si několik klíčových předpokladů, na kterých kriminální profilování stojí. Ukážeme si, co hovoří pro ně a co proti nim. A pak si sami můžete udělat obrázek o tom, jestli je kriminální profilování spolehlivý nástroj, nebo spíš loterie.
Možná zjistíme, že realita je o dost složitější a méně „sexy“, než jak ji vidíme na obrazovce. Ale o tom to přece je, no ne?
„`