Tak jo, hodnocení ve škole… To je téma, co se nás všech nějak dotýká, ať už jsme byli žáci, nebo třeba máme děti. Člověk si občas říká, jak se dá vlastně spravedlivě posoudit, co kdo umí. A těch metod je přece tolik!
Standardizované testy: Kam s nimi?
No a jedním z velkých hráčů v týmu hodnotících metod jsou standardizované testy. Slyšeli jste o nich? Možná i psali. Jsou to takový ty testy, který mají všichni stejný a hodnotí se podle klíče. Což zní docela fér, ne? Jenže… ono to není tak jednoduchý, jak se na první pohled zdá.
Co jsou to standardizované testy?
Představte si, že někdo vyrobí test, který je tak dobrý, že se dá použít pro všechny děti ve stejným ročníku po celý republice. Ten test má jasně daný pravidla a každej ho hodnotí stejně. To je zhruba ono. Ale jak říkám, háček je v detailech.
Proč se používají?
Důvodů je hromada. Třeba proto, aby se dalo porovnat, jak si vedou děti v různých školách. Nebo aby se zjistilo, jestli se zlepšujou výsledky v průběhu let. Ale taky se dají použít k tomu, aby se odhalili nadaný jedinci, nebo naopak ti, kteří potřebujou pomoc.
Interpretace výsledků: Nejde jen o čísla
No jo, ale co s těma číslama, co z testů vylezou? To je totiž to nejdůležitější. Jenom se podívat, kdo má kolik bodů, je dost krátkozraký. Musí se to brát v kontextu.
Co všechno ovlivňuje výsledek?
Spousta věcí! Třeba jak se dítě vyspalo, jestli ho ráno nebolelo břicho, nebo jestli ho zrovna neštve nějakej spolužák. A taky to, jak je na testy zvyklý. Někdo je ve stresu už jen z toho, že vidí testovací arch, jinej je v klidu jak rybička. Je třeba se dívat i na to, jak se žáci připravovali atd. Zkrátka, výsledky berte s rezervou a jako jeden z mnoha střípků do mozaiky.
Jak s výsledky pracovat?
Nejdůležitější je, aby výsledky testů sloužily k tomu, aby se dítě zlepšilo, a ne aby se cítilo hůř. Je potřeba se zaměřit na to, kde má slabiny a jak mu s tím pomoct. A taky ocenit to, v čem je dobrý. Protože i když se testem podaří změřit kde co, osobnost člověka nezměří žádný.