Všichni to známe. Hlavou se nám honí jedna myšlenka za druhou, analyzujeme situace do detailu a snažíme se předvídat všechny možné scénáře. Někdy je to užitečné, ale co když se to zvrtne v nekonečný kolotoč úvah, který nás vyčerpává a brání nám žít naplno?
Myšlenky, které ničí: Jak vám přemýšlení krade život
Naše mozky jsou nastavené na to, aby neustále zvažovaly různé možnosti a dopady, dokud nenajdeme jasné řešení. Je nám zkrátka přirozené přemýšlet, než něco řekneme nebo uděláme. A to je dobře. Ale kde leží ta hranice, kdy už je přemýšlení příliš?
Jak moc vlastně přemýšlíme?
Podle jedné studie z Michiganské univerzity se s nadměrným přemýšlením potýká až 73 % dospělých ve věku 25–35 let a 52 % lidí ve věku 45–55 let. A ruku na srdce, kdo z nás se v tom alespoň občas nepozná? Otázkou je, jak moc nám to ovlivňuje život.
Když se z myšlenek stane noční můra
Nadměrné přemýšlení má totiž spoustu negativních dopadů. A nejsou to jen drobnosti. Může zásadně ovlivnit naše psychické i fyzické zdraví a dokonce i naše vztahy.
1. Psychické zdraví na dně
Neustálé přehrávání myšlenek v hlavě se může proměnit v nekonečný cyklus starostí a úzkostí. Rozebírání problémů může vést k depresím, hraniční poruše osobnosti a posttraumatické stresové poruše. Doktor J. Christopher Fowler z Houston Methodist varuje: „Studie ukazují, že neustálé vracení se ke stresujícím událostem může časem vést k úzkostem a depresím. Úzkost může ovlivnit vaši schopnost zvládat každodenní stresory a deprese vede ke smutku, osamělosti a pocitům prázdnoty.“ Prostě a jasně, je to cesta do pekel.
2. Tělo křičí o pomoc
Když se váš mozek upne k jednomu problému, například k té textové zprávě, co jste poslali kamarádce, a neustále ji rozebíráte, vaše tělo trpí. „Použil/a jsem správná slova? Nebyl/a jsem moc ostrý/á? Načasoval/a jsem to dobře?“ Všechny tyhle otázky brání správnému fungování organismu. Nadměrné přemýšlení se projevuje nespavostí, nechutenstvím, nedostatkem energie, bolestmi hlavy a těla. Psycholožka Ashley Carroll z Parkland Memorial Hospital to trefně shrnuje: „Když to začne narušovat váš život nebo opravdu ovlivňuje vaše každodenní fungování, například máte problémy se spánkem, protože nemůžete ty myšlenky vypnout, ovlivňuje to vaše každodenní fungování. Pokud to ovlivňuje vaši chuť k jídlu, jste tak ztraceni ve svých myšlenkách, že se začínáte izolovat od ostatních lidí…“ A to už je vážný problém.
A co hůř, problémy s psychikou se promítají i do fyzického zdraví. „Generalizovaná úzkostná porucha je spojena s vysokým krevním tlakem a špatným kardiovaskulárním zdravím, zatímco deprese může zvýšit riziko infarktu a sebevraždy,“ dodává doktor Fowler. No nic moc vyhlídky, že?
3. Sociální život v troskách
Když jste uvězněni ve vlastní hlavě, máte tendenci se stahovat do ústraní a izolovat se od ostatních. Udržování vztahů je těžké, když neustále všechno promýšlíte a pochybujete. V takové půdě se daří nedorozuměním a prasklinám v přátelstvích. Doktor Fowler to vysvětluje takto: „Nadměrné přemýšlení může ovlivnit, jak prožíváte svět kolem sebe – brání vám dělat důležitá rozhodnutí, brání vám užívat si přítomný okamžik a vysává vám energii, kterou potřebujete ke zvládání každodenního stresu.“
A abychom to shrnuli, neustálé přemýšlení vede k vyčerpání. Mozek je příliš zaneprázdněn myšlenkovými pochody na to, aby generoval produktivní činnosti. Budete se cítit vyčerpaní a časem to může vést až k vyhoření. To si nikdo z nás nepřeje.
Co s tím?
Nadměrné přemýšlení je vážný problém, který může mít negativní dopad na náš život. Je důležité si ho včas uvědomit a vyhledat pomoc. A někdy stačí si jen říct: „Dost! Stop! Teď se zastavím a budu žít přítomností.“ Zkuste to. Stojí to za to.
Zdroje (překopírované ze zdrojového článku):
Citované zdroje nebyly v dodaném textu uvedeny.