V poslední době nás zasáhla zpráva o mladém chlapci z Británie, který zemřel po pokusu o virální „blackout challenge“ na TikToku. „Blackout challenge“, neboli „hra na dušení“, je jen špička ledovce v moři nebezpečných trendů, které zaplavují sociální sítě. Otázka zní: Jak se to vůbec může dít?
Nebezpečné výzvy na sítích: Proč jim děti tolik podléhají a jak je ochránit
Pojďme se podívat na psychologii, která se za těmito výzvami skrývá. Cílem je zvýšit povědomí o problému a nahlédnout do myslí našich dětí. A abychom rozproudili diskuzi, máme pro vás pár otázek k zamyšlení!
Touha zapadnout: „Všichni to dělají, tak musím taky!“
Dr. Gretchen Brion-Meisels, odbornice na lidské chování, vysvětluje, že puberta je období, kdy se dětská mysl mění v dospělou. Svět je pro ně mnohem složitější, než si my dospělí uvědomujeme. Procházením těžkými duševními a emocionálními stavy se snaží pochopit, co je normální. Chtějí zapadnout, být součástí většiny. Vidí-li dvacet příspěvků s „cool kids“ zkoušejícími „Kylie Jenner lips challenge“, pomyslí si: „Wow, všichni to dělají, tak to musím zkusit taky!“ Vnímají to jako normální věc.
Co myslíte, jak můžeme využít sociální média k tomu, abychom děti přesvědčili, že tyto výzvy „normální“ nejsou?
FOMO: Strach z toho, že něco propásneš
FOMO, neboli strach z propásnutí (Fear Of Missing Out), je úzkost, kterou cítíme, když jsme vyloučeni z příjemných zážitků. Studie ukazují, že tento strach v dnešní společnosti narůstá. Teenagery znepokojuje, když nemají u sebe telefon a jsou mimo sociální média. Tato obava hraje roli v užívání sociálních médií u teenagerů, což může vést až k závislosti.
Jedna studie zkoumala motivaci k účasti na nebezpečných TikTok výzvách. Teenageři zmínili strach z propásnutí jako jeden z motivujících faktorů. Vidí trendové výzvy a mají pocit, že přicházejí o zábavu. Ale ve skutečnosti přicházejí o trend, který je může stát život.
Mohlo by povzbuzování k osobní interakci pomoci teenagerům bojovat s FOMO na sociálních sítích?
Potřeba sounáležitosti: Chci, aby mě měli rádi!
Brittany Morris, sociální pracovnice, říká, že „děti a teenageři jsou nejnáchylnější k těmto nebezpečným výzvám kvůli potřebě sounáležitosti.“ V raných letech touží po přijetí. Skrze kontakt s přáteli objevují svou identitu na základě dobré i špatné zpětné vazby.
I když zdravá parta přátel je pro teenagera důležitá, někdy se navzájem ovlivňují negativně. Adolescenti mají potíže ovládat impulzivní chování, pokud jsou s vrstevníky. Sociální média mají moc ovlivnit rozhodování teenagerů tím, že je propojují s vrstevníky.
Existuje způsob, jak podpořit zdravé sociální interakce na sociálních médiích?
Popularita: Kdo by nechtěl být „in“?
A samozřejmě, nesmíme zapomenout na popularitu. Kdo by nechtěl být oblíbený? Netrestáme je za to, že chtějí být populární. Popularita je to, co spojuje všechny důvody, které jsme zmínili dříve: pocit sounáležitosti, přijetí a ocenění.
Jak mohou rodiče a školy spolupracovat, aby dětem pomohli budovat sebevědomí, aby nehledaly potvrzení online?
Závěrem: Nedozrálý mozek
Důležité je zmínit i biologický aspekt. Mozek dětí a teenagerů se stále vyvíjí a nedokáže plně pochopit rizika, která tyto výzvy představují. Přední lalok mozku, který je zodpovědný za rozhodování, není plně vyvinut. Proto je pro ně obtížnější zvážit všechny faktory spojené s těmito výzvami a učinit rozumné rozhodnutí.
Myslíte si, že sociální média ovlivňují schopnost kritického myšlení?
Co si myslíte vy? Jsou za těmito strašlivými trendy ještě další důvody? Podělte se o své názory! Sdílejte tento článek s rodiči, učiteli, nebo i s mladými teenagery. Společně můžeme zvýšit povědomí a zabránit tomu, aby nás opouštěly mladé životy příliš brzy.