Možná jste se s tím setkali u babičky v nemocnici, možná jste o tom slyšeli od známých. Staří lidé, kteří se po operaci nebo během delší hospitalizace chovají „divně“. Jsou zmatení, nepoznávají vás, vidí věci, které nejsou skutečné. Říká se tomu různě – stařecká demence, pomatenost, ale ve skutečnosti se často jedná o nemocniční delirium. Proč se to děje a co s tím můžeme dělat?
Co je to vlastně to delirium?
Delirium není demence, i když se mu v některých projevech podobá. Jde o akutní stav zmatenosti, který se objevuje náhle a má tendenci se během dne měnit. Pacient může být chvíli relativně v pořádku a pak se najednou začít chovat úplně jinak. Je neklidný, dezorientovaný, má halucinace nebo bludy. A co je důležité – delirium je často reverzibilní, tedy léčitelný, pokud se včas rozpozná a správně se s ním pracuje.
Proč se delirium u seniorů objevuje?
Důvodů může být celá řada a často se kombinují. Důležitou roli hraje samotné nemocniční prostředí – cizí lidé, hluk, nedostatek spánku, změna režimu. Svou roli hrají i léky, obzvlášť ty s tlumivým účinkem nebo s vedlejšími účinky, které ovlivňují nervový systém. No a samozřejmě i samotná nemoc, operace nebo bolest mohou delirium vyvolat.
Jak delirium poznat?
Pozorujte, všímejte si změn v chování. Náhlá zmatenost, problémy s orientací v čase a prostoru, neklid, halucinace, poruchy spánku – to všechno jsou varovné signály. Důležité je porovnat chování s tím, jak se senior choval doma. Pokud je člověk běžně soběstačný a komunikativní a najednou má problémy s jednoduchými úkoly, je to důvod k obezřetnosti.
Co můžeme udělat?
Když už se delirium objeví, je důležité jednat rychle. V první řadě informujte lékaře a personál. Snažte se udržovat klidné prostředí, mluvte s pacientem klidným hlasem, ujišťujte ho, že je v bezpečí. Pomáhá známé prostředí – přineste z domova oblíbenou fotografii, deku nebo knihu. Důležité je také udržovat pravidelný denní režim, pokud je to možné, a zajistit dostatek spánku.
Prevence je klíč
A jak se říká, lepší je prevence než léčba. Proto je dobré, ještě před plánovanou hospitalizací, s lékařem probrat všechny užívané léky, upozornit na případné psychické problémy nebo poruchy paměti. Během pobytu v nemocnici se snažte co nejvíce zapojit do péče – navštěvujte, mluvte s pacientem, udržujte ho v kontaktu s realitou. A hlavně – buďte trpěliví a laskaví. Delirium je pro pacienta i pro jeho blízké náročná situace, ale s dobrou péčí a podporou se dá zvládnout.