Život nám občas zamíchá kartami tak, že se nestačíme divit. V jednu chvíli plánujeme dovolenou, v druhé čelíme diagnóze, která změní vše. A co potom? Jak se s tím smířit? Jak žít dál, když víme, že cesta před námi není nekonečná? To jsou otázky, které si klade spousta z nás. A odpověď možná překvapí – jde to.
Paliativní péče: Ne o přežití, ale o kvalitu života s rakovinou
Když se řekne paliativní péče, spousta lidí si představí konec. Temnou místnost, nemocniční lůžko a beznaděj. Ale to je velký omyl. Paliativní péče je totiž o životě. O tom, jak ho prožít co nejlépe, co nejplněji, i když se potýkáme s vážnou nemocí, jako je třeba rakovina.
Co to vlastně je paliativní péče?
Je to komplexní přístup, který se zaměřuje na zmírnění bolesti a dalších symptomů, ať už fyzických, psychických nebo sociálních. Nejde jen o léky, ale o celkovou podporu – psychologickou, sociální, duchovní. Je to zkrátka snaha, aby člověk, který se léčí s rakovinou, mohl žít co nejkvalitněji, jak jen to jde. Bez zbytečného utrpení a se zachováním co největší soběstačnosti. Někdy se říká, že je to cesta, jak i v těžké situaci najít kousek radosti a smyslu.
Kdy je čas na paliativní péči?
Často se mylně domníváme, že paliativní péče přichází na řadu až v samotném závěru života. Ale to je škoda. Může být prospěšná už od samého začátku onkologické léčby. Třeba když chemoterapie způsobuje silné nevolnosti, nebo když se člověk cítí psychicky vyčerpaný. Čím dřív se s paliativní péčí začne, tím lépe se dá kvalita života udržet. Nenechte se tedy mýlit – nejde o vzdávání se naděje, ale o aktivní přístup k nemoci.
Kde ji hledat?
Paliativní péči poskytují specializovaná centra, ale i nemocnice a hospicové zařízení. Důležité je se informovat a nebát se zeptat. Může se zdát, že se jedná o „choulostivé téma,“ ale ve skutečnosti je to o otevřené komunikaci s lékaři a nalezení nejlepšího řešení pro konkrétního pacienta a jeho blízké. Protože v tomhle nejsme sami. A to je, myslím, moc důležité vědět.