Tak co, holky, káva uvařená? Já si tenhle týden málem ukroutila hlavu nad novinkami z psychologie a neurovědy. Tolik zajímavých věcí! Nakonec jsem vybrala pět, které mi přijdou fakt zásadní a mohly by do budoucna změnit, jak se díváme na spoustu věcí. No, pojďme na to!
Psychologie tento týden: Nové poznatky o schizofrenii, PTSD, hudbě a budoucnosti léčby
Klíč k rozluštění schizofrenie?
Vědci z Cardiffu přišli na něco fakt zásadního ohledně genu DISC-1, kterému se přezdívá „Rosettská deska“ schizofrenie. Představte si, že by díky tomuhle objevu mohli pochopit, jak fungují všechny geny, které se na téhle nemoci podílejí! Zkoumali, jak DISC-1 reaguje s jinými proteiny v mozku myší během vývoje a zjistili, že potřebuje „kamarádit“ s molekulami Lis a Nudel, aby se mozek vyvinul správně a neztratil plasticitu v dospělosti. Co to znamená? Že by se s léčbou mělo začít co nejdřív, nebo zkusit tenhle proces zvrátit v dospělosti. Držme palce!
Precizní medicína pro ty, co trpí PTSD?
Doktor Luan Phan a jeho tým zkoumali veterány z Iráku a Afghánistánu, z nichž polovina trpěla posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) a brali paroxetin. Díky funkční magnetické rezonanci (fMRI) sledovali průtok krve v mozku a měřili oblasti se zvýšeným obsahem kyslíku. A co zjistili? Ti s PTSD, kteří měli menší aktivitu v ventrolaterální prefrontální kůře, reagovali na antidepresiva SSRI lépe. Tahle oblast v mozku reguluje emoce a impulzivitu. Paradoxní je, že jiná oblast, levá dorzolaterální prefrontální kůra, se aktivovala více až po léčbě. Zkrátka, jedna oblast se může změnit léčbou, ale jiná může předpovědět, jak na léčbu zareagujete. I když je potřeba to potvrdit na větším vzorku, tohle by mohlo v budoucnu pomoct určit, jaká léčba bude pro koho nejlepší. To by byla bomba!
Hudba a osobnost? Jak moc se poznáme v rytmech?
David Greenberg s týmem zkoumali, jak kognitivní styl ovlivňuje naše hudební preference. Přes aplikaci na Facebooku oslovili 4000 lidí, nechali je vyplnit psychologické testy zaměřené na empatii a systematičnost a pak je požádali, aby ohodnotili 50 hudebních skladeb z 26 žánrů. A co se ukázalo?
- Empatici preferovali jemnou, nenáročnou a moderní hudbu. Zkrátka, klidné a reflexivní tóny.
- Systematici dávali přednost intenzivní, komplexní a avantgardní hudbě. Znamená to dynamickou muziku s napětím a silnými prvky.
To by se dalo využít v marketingu! Hudební společnosti by mohly lépe cílit na zákazníky a nabízet jim muziku, která jim sedne. Chytře vymyšlené, co říkáte?
Předčasný porod = problémy se sociálním životem?
Profesor Dieter Wolke a jeho tým z University of Warwick Medical School zjistili, že nízká váha při narození a předčasný porod souvisí se známkami autismu a sociální staženosti. Sledovali 200 dospělých, kteří se narodili s nízkou váhou nebo předčasně, a porovnávali jejich osobnost s lidmi, kteří se narodili zdraví. Výsledky ukázaly, že předčasný porod a nízká váha zvyšují riziko uzavřených osobností. Ale pozor! Pokud se tenhle problém včas odhalí, rodiče můžou s dětmi pracovat a kompenzovat jejich sociální staženost. To je skvělá zpráva, ne?
Léky do mozku na dálkové ovládání?
Michael Bruchas z Washington University vytvořil implantát o velikosti vlasu, který úspěšně vložil do mozku myší. Implantát se ovládá dálkovým ovladačem a může dopravovat léky nebo světlo do konkrétních částí mozku. Ještě je potřeba hodně výzkumu, než se to bude moct použít u lidí, ale tohle by mohlo změnit způsob, jakým se léky v budoucnu podávají. To zní jako sci-fi, co?
Za mě osobně je nejzajímavější ten implantát na dálkové ovládání. To je prostě budoucnost! A taky je super, že doktor Phan a jeho tým zkoumali mozek veteránů s PTSD, aby zjistili, jak fungují antidepresiva. Důležité je, aby se předepisovaly léky, které opravdu zaberou. A co zaujalo vás? Napište mi do komentářů!