Už od nepaměti si filozofové a psychologové lámou hlavu nad tím, jestli se morálce učíme, nebo se s ní rovnou rodíme. Je to otázka stará jako lidstvo samo a odpověď na ni je možná ukrytá tam, kde bychom ji nejméně čekali – v kojeneckých slzách.
Rodíme se dobří? Tajemství morálky ukryté v kojeneckých slzách
Dlouho se věřilo, že člověk přichází na svět jako nepopsaný list, tabula rasa, a že až prostředí a výchova ho formují a učí rozlišovat dobré od zlého. Tuto teorii razil například osvícenský myslitel Jean-Jacques Rousseau.
Rousseau a jeho nepopsaný list
Rousseau tvrdil, že děti nemají vrozený smysl pro etiku a že se ho musí teprve naučit. Jenže… co když je to jinak? Co když už v sobě máme zakódovaný základní kompas, který nám ukazuje správný směr?
Odpověď možná leží v laboratoři, kde se zkoumají miminka.
Laboratoř pro miminka: Hledání dobra a zla v kojeneckém chování
V Infant Cognition Centre na Yaleově univerzitě, známém také jako Baby Lab, se už desítky let zabývají zkoumáním chování kojenců. Před osmi lety se tamní vědci pod vedením Dr. Karen Wynn rozhodli otestovat, jestli mají miminka nějaké povědomí o dobrém a špatném chování.
Jak to zjistit, když miminko neumí mluvit? Geniálně jednoduše – pomocí loutkového divadla!
Loutkové divadlo morálky: Kočka, králíci a dětské reakce
Miminkům ve věku pěti měsíců (a později i tří měsíců) ukázali loutkovou hru. Hlavní postavou byla černobílá kočka, která se snažila otevřít krabici. Na scéně se objevili i dva králíci v barevných tričkách. V jednom scénáři králík v zeleném tričku kočce pomáhal, v druhém králík v oranžovém tričku kočce bránil.
Co se dělo potom? Zaměstnanec laboratoře (který nevěděl, který králík byl „dobrý“ a který „zlý“) nabídl miminku oba králíky. Matka dítěte zavřela oči, aby miminko neovlivnila. A co si miminko vybralo?
Výsledky hovoří jasně!
Více než 80 % pětiměsíčních miminek sáhlo po králíkovi, který kočce pomáhal. U tříměsíčních miminek bylo toto číslo dokonce 87 %! (U nich se výběr určil podle toho, na kterého králíka se dívali déle).
Zdá se to neuvěřitelné, že? Že už v tak útlém věku dokážeme rozlišit dobro od zla?
Tyto výsledky naznačují, že se s vrozeným smyslem pro morálku možná přece jen rodíme, a že Rousseauova teorie o nepopsaném listu nemusí být tak docela pravdivá. Ale pozor, s tímhle závěrem musíme zacházet opatrně!
Otázky, které zůstávají…
Nemohly se miminka naučit rozlišovat dobro a zlo už během těch prvních tří měsíců života? A proč si více pětiměsíčních miminek vybralo „zlého“ králíka než tříměsíčních? Ztrácíme s věkem smysl pro dobro a zlo, nebo je na takové závěry ještě příliš brzy?
Odpovědi na tyto otázky teprve čekají na své objevení. Jedno je ale jisté: téma morálky je nesmírně fascinující a zkoumání dětského chování nám může přinést překvapivé poznatky o nás samých.
Zdroje:
* Infant Cognition Center, Yale University
* (V případě existence konkrétního článku, uveďte odkaz zde)