Šest tváří úzkosti: Odhalte skryté spouštěče a získejte kontrolu

Znáte ten pocit, když vám žaludek spadne až do pat, jako na horské dráze těsně před tím největším sešupem? Nebo když vám srdce buší jako o závod a skoro ho slyšíte? Tak nějak se dá popsat úzkost. A spousta lidí na celém světě s ní bojuje skoro celý život. Je to takový nepříjemný společník, co se občas prostě vetře do života.

Šest tváří úzkosti: Odhalte skryté spouštěče a získejte kontrolu

Úzkost, to není žádná ostuda. Spíš taková „rýmička duše“, jak se říká. Stejně jako deprese, je to jeden z nejrozšířenějších problémů současnosti. Je to nepříjemný pocit, o tom žádná, ale neměli byste jí dovolit, aby si u vás zabydlela. Jinak vám začne ovládat život – od myšlenek, po chování.

Krok první: Rozpoznat nepřítele

První a nejdůležitější krok v boji s úzkostí je si ji přiznat a pochopit, odkud se bere. Takže pokud se s tím už nějakou dobu trápíte a nemůžete přijít na to, co ji spouští, tady je šest nejčastějších příčin:

1. Přemýšlení, až to bolí

Říká se tomu taky „ruminace“. Znamená to, že z komára děláte velblouda a každou situaci vidíte v negativním světle. Stačí malá změna v tónu hlasu, drobný výraz v obličeji a už se vám v hlavě roztáčí film plný katastrofických scénářů. Perfekcionismus, neschopnost nechat věci být, to všechno vás může držet vzhůru do noci a nutit vás přemítat nad maličkostmi, které jste udělali už před lety. Přemýšlení o všem možném, i nemožném, dokáže člověka dohnat k šílenství!

2. Honba za dokonalostí (a vyhoření v ceně)

Je sice fajn mít z něčeho dobrý pocit, když se vám něco povede, ale ta úzkost, kterou si tím způsobíte, za to prostě nestojí. Přepracovanost a neustálý stres vedou k náchylnosti k úzkosti a depresi. Snažíte se dosáhnout nereálně vysokých cílů, což vás od začátku odsuzuje k neúspěchu a zklamání. Pak se cítíte nuceni pořád něco dělat, ať už v práci nebo ve škole, a máte výčitky, když si chcete odpočinout a pobavit se. Nikdy nejste spokojeni s tím, co jste dosáhli, protože je tu vždycky nějaká další hora, kterou musíte zdolat.

3. Touha po lajcích a sledovatelích

V dnešní době, kdy je popularita vykoupena ztrátou soukromí, internet usnadňuje pocit, že musíte neustále na někoho dělat dojem. Někteří lidé si myslí, že jejich přítomnost na sociálních sítích definuje to, kdo jsou, takže tlak na to, být akceptován a oblíben vrstevníky, dosáhl historického maxima. Proto se negativní sebepochopení stalo jednou z nejčastějších příčin úzkosti.

4. Sebepochybnosti a strach z hodnocení

Nejistota trápí asi každého z nás, ale pokud ji nedokážete překonat, může vás stát hodně štěstí, energie a klidu. Sebepochybnosti můžou způsobit, že vás představa, že budete souzeni a kritizováni lidmi kolem vás, naprosto vyděsí. Nicméně příliš se starat o to, co si ostatní myslí, a nechat tímto strachem řídit svůj život, není zdravé.

5. Pesimistické myšlení (vidět všechno černě)

Podobně jako přemýšlení, i pesimistické myšlení je past, do které se lidé s úzkostí často chytají. To znamená neustále se strachovat o to nejhorší, co by se mohlo stát v jakékoliv situaci. Negativní myšlení o sobě, o svých okolnostech nebo o lidech kolem vás vám ztěžuje pocit klidu, protože neustále nacházíte něco nového, čeho se obávat. Můžete i tu nejmenší nepříjemnost proměnit v sestupnou spirálu úzkosti a deprese, ze které je těžké uniknout.

6. Stíny minulosti

Negativní zkušenosti z minulosti hrají důležitou roli při utváření vašich obav a úzkostí, i když o tom nevíte. Náš pud sebezáchovy je tak silný, že se naše mysl často snaží udělat vše pro to, aby nás udržela šťastné a v bezpečí. To znamená vyhýbat se všemu, co nám v minulosti způsobilo stres nebo úzkost. Ve skutečnosti je to jeden z nejčastějších důvodů, proč se u nás vyvinou fobie.

Traumatické události nás učí, čeho se bát a na co si dávat pozor, bez ohledu na to, jak iracionální se to může zdát. Takže pokud se cítíte úzkostlivě zdánlivě bezdůvodně, může to být proto, že máte nějaké hluboko zakořeněné trauma nebo přetrvávající problémy, které ještě potřebujete vyřešit.

A nakonec, zkoušení nových věcí a vystupování ze své komfortní zóny je další z hlavních příčin úzkosti. Jde o ten nejpozitivnější bod na tomto seznamu, úzkost, kterou zde cítíte, je vlastně dobrým znamením, že jste stateční a vědomě se snažíte růst jako člověk. Tento druh úzkosti je spíše nervózní vzrušení než děsivé obavy.

Změna může být děsivá, zvláště pokud je náhlá a stresující, ale je to také jedna z mnoha konstant života. Naučit se přijmout změnu vyžaduje hodně emocionální zralosti. Samozřejmě, že nervozita a obavy, které ji doprovázejí, jsou jen normální. Ve skutečnosti vás to může dokonce přimět k tomu, abyste se zlepšili a snažili se více, pokud se tím necháte inspirovat a připomenout si všechny možnosti, které život nabízí.

  • Nolen-Hoeksema, S. (2000). The role of rumination in depressive disorders and mixed anxiety/depressive symptoms. Journal of abnormal psychology, 109(3), 504.
  • Laux, L., & Krohne, H. W. (Eds.). (1982). Achievement, stress, and anxiety. Hemisphere Publishing Corporation.
  • Caplan, S. E. (2006). Relations among loneliness, social anxiety, and problematic Internet use. CyberPsychology & behavior, 10(2), 234-242.
  • Stearns, P. N. (2012). American fear: The causes and consequences of high anxiety. Routledge.
  • Greenson, R. R. (1959). Phobia, anxiety, and depression. Journal of the American Psychoanalytic Association, 7(4), 663-674.
  • Reiss, S. (1991). Expectancy model of fear, anxiety, and panic. Clinical psychology review, 11(2), 141-153.
  • Kinsey, S. G., Bailey, M. T., Sheridan, J. F., Padgett, D. A., & Avitsur, R. (2007). Repeated social defeat causes increased anxiety-like behavior and alters splenocyte function in C57BL/6 and CD-1 mice. Brain, behavior, and immunity, 21(4), 458-466.
  • Diskuze