Už jste někdy slyšeli to pořekadlo, že „všeho moc škodí“? Máte nějaké osobní vlastnosti, o kterých si myslíte, že by na to seděly? Spousta z vás by asi řekla třeba „pracovitý“, „štědrý“, „odpouštějící“, „ambiciózní“ nebo „empatický“. A i když je pravda, že příliš mnoho těchto silných stránek se může proměnit ve slabosti, pokud si nedáme pozor, další věc, kterou lidé často přehlížejí, je být příliš nezávislý a soběstačný.
Síla bez slabosti? 8 znamení, že vaše nezávislost vás spíš izoluje
Jak to, ptáte se? No, být příliš nezávislý nás často může učinit izolovanějšími a emocionálně vzdálenějšími od lidí kolem nás. Příliš se spoléháme na sebe, až nakonec lidé mají pocit, že jim nedůvěřujeme nebo je nechceme kolem sebe. A takové chování s největší pravděpodobností pramení z traumatické zkušenosti, zjistily studie, která nás naučila důvěřovat sami sobě a pouze sobě, abychom se dostali životem (Muller, Sicoli, & Lemieux, 2000).
S tím, co bylo řečeno, tady je 8 výmluvných znamení, že bojujete s hyper-nezávislostí:
1. Jste velmi soukromá osoba.
Řekl vám někdy někdo, že jste „pořád tak tajemný a uzavřený“? Říkají vám lidé neustále, že jste „jako kniha se sedmi pečetěmi“ a že byste se měli „občas zkusit otevřít“? I když máme samozřejmě všichni právo na soukromí (a o tom není pochyb, toto právo by mělo být respektováno), je rozdíl mezi tím být soukromá osoba a chtít se od ostatních úplně odříznout.
2. Jste workoholik/přemotivovaný.
Pokud jste ten typ člověka, který chce být vždycky zaneprázdněný a má tendenci se vrhat do práce/studia, „hyper-nezávislost“ by mohla být možný důvod proč. Více se soustředíte na svou kariéru a akademické úspěchy, protože se bojíte dopřát si život i mimo tyto věci. Udržujete se zaneprázdnění, protože chcete mít výmluvu, abyste mohli rušit plány, netrávit čas s blízkými nebo být sami na dlouhou dobu.
3. Nedelegujete úkoly.
Pokaždé, když jste v pozici moci nebo v roli vůdce, vaší největší slabinou je vždy vaše obtížnost delegovat úkoly na ostatní. Ať už je to v práci, ve škole nebo na společenských akcích, většinou si prostě nakonec dáte všechny nejdůležitější úkoly a ostatním rozdáte jen ty snadné a bezvýznamné. Nebo, pokud ne, máte také špatný zvyk všechno mikromanagovat, abyste se ujistili, že jsou všechny úkoly provedeny podle vašich představ. Zkrátka, nevěříte ostatním lidem, že udělají to, co potřebujete, a raději si to uděláte sami – což nás přivádí k dalšímu bodu!
4. Těžko žádáte o pomoc.
Bez ohledu na to, jak moc se trápíte, nikdy nikoho nežádáte, aby vám pomohl dostat se z prekérní situace. A není to ani proto, že jste příliš pyšní nebo arogantní, ale proto, že nechcete nikdy potřebovat ostatní lidi. Můžete mít také problém s důvěrou k ostatním a s vírou v jejich dobré úmysly, stejně jako strach z toho, že budete vnímáni jako zátěž nebo obtíž – to vše jsou známky hyper-nezávislosti (Purshouse & Fleming, 2003).
5. Jste zvyklí dělat všechno sami.
Ať už je to nakupování potravin, sledování filmu, vyřizování pochůzek nebo stravování v restauraci, jste zvyklí dělat všechno sami. Trávíte svůj čas a peníze podle svých vlastních podmínek a s ostatními chodíte ven jen tehdy, když vás pozvou, ne naopak. A i když je rozhodně důležité mít dobrý vztah sami se sebou a cítit se pohodlně, když jste někdy sami, totéž platí i pro socializaci a trávení času s blízkými.
6. Rozhodujete o všem sami.
Všechna nejdůležitější rozhodnutí ve svém životě děláte sami a jen zřídka se ptáte ostatních na jejich názor nebo radu. Opravdu neberete v úvahu, co si myslí, že by bylo nejlepší, protože chcete dělat tato rozhodnutí sami a jen sami. A i když si můžete myslet, že je to dobrá věc, ve skutečnosti to ukazuje, jak moc vás váš smysl pro „hyper-nezávislost“ odcizuje od lidí kolem vás (Sperling & Berman, 1994).
7. Bojujete s dlouhodobými vztahy.
Ať už jde o lásku nebo přátelství, vždycky jste měli problém udržovat dlouhodobé vztahy. A pokud jste k sobě upřímní, víte, že je to proto, že máte tendenci držet lidi, na kterých vám záleží, v emocionální vzdálenosti. Cítíte se nepříjemně, když se jim otevíráte nebo se s nimi příliš sbližujete, a vždy se obáváte, že trávíte příliš mnoho času společně. Také vám bylo řečeno, že nejste nejlepší v tom, aby se lidé cítili chtění nebo potřební, a nikdy nehoníte nikoho, kdo odejde.
8. Nemáte rádi lidi, kteří jsou závislí.
Kdykoli vidíte někoho, kdo se chová byť jen trochu závisle, okamžitě se otočíte a utečete pryč. Nemáte rádi, když vás přátelé neustále žádají, abyste s nimi trávili více času, nebo když vám členové rodiny posílají SMS a hodně vám volají. Cítíte se snadno udušení nebo zadušení pokusy ostatních lidí se k vám přiblížit a často je rychle odbudete. Proč? Protože si myslíte, že být závislý je známka slabosti a podle vašeho názoru by nikdo neměl nikdy nikoho potřebovat kromě sebe.
Ať už to byl toxický vztah, hádka s přítelem, opuštění rodičem nebo nějaký jiný druh traumatické zkušenosti, která z vás udělala to, čím jste teď, je to v pořádku. Je dobře, že jste se s tím naučili vyrovnávat po svém. Ale nemusíte tomu nechat, aby vás to definovalo a ovlivňovalo způsob, jakým se díváte na svět.
Ano, být nezávislý je dobré. Být nezávislý znamená, že jste silní a soběstační. Ale není nic špatného na tom, občas potřebovat ostatní lidi. Ve skutečnosti je to lidské! Všichni potřebujeme lásku ve svých životech; všichni toužíme po společenství a náklonnosti; všichni se chceme cítit přijímáni, oceňováni a pochopeni ostatními lidmi. A bez ohledu na to, jak moc se snažíme, nemůžeme dělat všechno sami.
Takže i když to zpočátku nemusí být snadné, musíme se snažit otevřít se lidem kolem nás a dovolit si znovu důvěřovat, žádat o pomoc, když ji potřebujeme. Je děsivé někoho potřebovat nebo ho chtít kolem sebe, a ještě děsivější nechat se milovat, ale mít blízké a smysluplné vztahy s ostatními je to, co dělá život tak hodnotným.
Jak řekla slavná americká lektorka a autorka Brene Brownová: „Zranitelnost je jediný most, který máme k budování spojení s ostatními.“