Už jste se někdy ocitli v situaci, kdy jste věděli, že máte pravdu, ale všichni kolem vás tvrdili něco jiného? Že jste skoro začali pochybovat sami o sobě? No, tak přesně o tom je dnešní téma. Pojďme se podívat na něco, co nám všem asi není úplně cizí – konformita.
Solomon Asch: Detailněji o experimentech s konformitou
Jméno Solomon Asch vám možná nic neříká, ale věřte mi, že jeho experimenty jsou zásadní pro pochopení toho, jak moc nás ovlivňuje okolí. A to i v situacích, kdy je odpověď naprosto jasná. Zní to šíleně, že? Ale je to tak.
Jak to celé probíhalo?
Asch to udělal chytře. Skupina lidí, kde byl jen jeden skutečný „testovaný“ a zbytek herci, dostala za úkol posoudit délku čar. Jednoduchý, že? No, zdání klame. Herci se záměrně shodli na špatné odpovědi. A co myslíte, že udělal nebohý „testovaný“?
Často se přidal k názoru většiny, i když věděl, že je špatný!
Proč se to děje?
Tady se dostáváme k jádru pudla. Lidé mají prostě tendenci zapadnout. Nechtějí vyčnívat, nechtějí být za exoty. Bojí se, že budou odsouzeni nebo odmítnuti. Je to hluboko zakořeněné v naší psychice. Trochu smutné, ale je to tak. Snaha zapadnout je silnější než touha po pravdě.
Co si z toho vzít?
Aschovy experimenty nám ukazují, jak snadno se necháme ovlivnit davem. Je dobré si to uvědomovat a občas se zamyslet, jestli náhodou nejednáme jen proto, že to tak dělají ostatní. Zkusme si stát za svým názorem, i když je to někdy těžké. Protože, víte co? Občas je fajn být ten, kdo jde proti proudu. A kdo ví, možná se k vám nakonec někdo přidá.