„`html
Tak co, taky se vám někdy nedaří jen tak mávnout rukou a nechat něco plavat? Všichni to známe. Ať už je to kamarád, se kterým se nám cesty rozešly, zlomené srdce, které se nechce zahojit, nebo prohra, která pořád pálí, odpoutat se od starých ran je občas fakt fuška. Ale víte co? Jde to. Uzdravit se dá.
Uzdrav se a nech minulost plavat: Klíč k vnitřnímu klidu
Ještě než se definitivně odpoutáte, dovolte si cítit. Emoce k nám patří, to je jasný. Bolí to? V pořádku, ale nenechte se tím semlít. Už staří stoici věděli, že se máme soustředit na to, co můžeme ovlivnit. Takže se zeptejte sami sebe: Můžu změnit to, co se stalo? Ne. Můžu ovlivnit, jak na to reaguju teď? Rozhodně! Přesuňte pozornost do přítomnosti a vezměte si zpátky kontrolu nad tím, jak se cítíte. Je to ve vašich rukách.
Někdy je čas jít dál
Pamatujte si, že lidi do našich životů vstupují přesně tehdy, kdy mají, a odcházejí, když je jejich čas. Prostě je nechte jít, když chtějí. Jejich role ve vašem příběhu skončila, váš vztah se naplnil – neskončil špatně, jen se uzavřel. Jděte si dál svou cestou a udělejte místo pro nové lidi a zážitky. Všechno má svůj důvod, i když to tak na první pohled nevypadá, že jo?
Odpustit neznamená zapomenout
A v neposlední řadě – nezapomeňte na sílu odpuštění. Nejde o to omlouvat něčí chování nebo schvalovat, co udělal. Odpuštění je dárek, který dáváte sami sobě. Zbavujete se tím svíravého pocitu hořkosti a získáte zpět svůj klid. Držet se křivd otravuje hlavně vás samotné. Takže pusťte z hlavy to, co už vám neslouží, a otevřete se krásným možnostem, které na vás čekají. Ono se to řekne, že jo, ale stojí to za to.
„`