Život nám občas hází klacky pod nohy, to víme všichni. Ale co když těch klacků je nějak moc a navíc se mění v betonové kvádry? Chronická onemocnění, ať už je to bolest zad, problémy se štítnou žlázou nebo třeba autoimunitní onemocnění, dokážou člověka pěkně potrápit nejen fyzicky, ale i psychicky. A to se pak člověk cítí tak nějak… zlomený. Jak to tedy zvládnout a nezbláznit se z toho?
Když tělo bolí, duše pláče
Je to jako spojené nádoby. Fyzická bolest a nepohodlí můžou spustit lavinu negativních emocí. Úzkost, deprese, podrážděnost – to jsou jen některé z těch „bonusů“, které si s sebou chronické nemoci nesou. Člověk je unavený, nemá energii na nic, nemůže dělat věci, které ho dřív bavily. A to se prostě podepíše na psychice. Co je ale důležité si uvědomit, že v tom nejste sami. Spousta lidí se potýká s podobnými problémy a existuje pomoc.
Hledání cesty ven
Nejjednodušší cesta je často ta nejtěžší – mluvit o tom. S rodinou, s přáteli, s terapeutem. Prostě s někým, komu věříte a kdo vás vyslechne. Někdy stačí jen to, že si člověk může postěžovat a ulevit si. Důležité je taky nezapomínat na sebe. Najít si čas na to, co vám dělá radost, i když je to jen krátká procházka v parku nebo dobrá kniha. A hlavně se nesnažit být perfektní. To nejde nikdy, a už vůbec ne, když se necítíte dobře.
Terapie a léky: není to ostuda
Pokud cítíte, že sami na to nestačíte, nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Terapeut vám může pomoct zpracovat emoce, naučit se zvládat bolest a stres. A pokud to bude potřeba, existují i léky, které můžou zmírnit úzkost a deprese. Není to žádná ostuda, naopak. Je to projev péče o sebe a snaha zlepšit svůj život. Pamatujte, že investice do duševního zdraví je tou nejlepší investicí.
Neztrácejte naději
Život s chronickým onemocněním je těžký, to nikdo nepopírá. Ale neznamená to, že nemůžete být šťastní. Důležité je neztrácet naději, hledat cesty, jak si život usnadnit a zpříjemnit, a obklopovat se lidmi, kteří vás podporují. A pamatujte, že i malé krůčky vpřed jsou krůčky správným směrem.