Je to zvláštní, jak se někdy život zamotá. Člověk se probudí a zjistí, že je úplně jinde, než si kdy představoval. Třeba jako tenhle kluk z Houstonu, říkejme mu Anonym. Miluje muziku, od rapu po indie rock, a odmala kreslí. Představoval si, že bude webdesigner, brát hodiny klavíru a prostě žít „normální“ život. Ale život mu hodil klacky pod nohy.
Z temnoty na světlo: Anonymní cesta z pekla závislostí a depresí
Sám sobě si diagnostikoval depresi a závislost. Prý se to navzájem živilo, vytvořilo v něm „strašlivou bestii“. S tou závislostí bojuje dodnes, znáte to, den za dnem. Depresi se snaží držet zkrátka. Jak to začalo? No, klasika, jako únik. Je prý hodně citlivý a když toho na něj bylo moc, šel rovnou k „léku“. Nejdřív to bylo na bolest zad, pak už jen tak, aby se cítil líp. Než se nadál, byl v tom až po uši.
Když se den stane nocí…
Deprese ho úplně paralyzovala. Spal celé dny, cítil se vyčerpaný, viděl všechno černě. Některé dny se probudil s tím, že je vlastně zklamaný, že se neprobudil už nikdy. Přestal chodit mezi lidi, začal krást a zastavovat věci. Byl na pokraji sebevraždy. Prý se mu nechtělo vstávat a spal klidně do tří odpoledne. A takhle pořád dokola, skoro tři roky.
Naštěstí – a teď si oddechněte – to nikdy nedotáhl do konce. Pořád v sobě měl takovou malou jiskřičku naděje, že se to jednou zlepší. A taky si představil mámu na jeho pohřbu… to prostě nemohl udělat. Ale jednou už toho bylo fakt moc. Zavřel se do skříně, brečel, volal na linku důvěry, zavěsil a spolkl devět Xanaxů. „Stále jsem tady z Boží milosti,“ říká teď.
Ztráty a nálezy
Vztahy s lidmi to dost narušilo. Přátelé se mu buď báli zavolat, nebo ho úplně přestali kontrolovat. Na druhou stranu se prý víc sblížil s Bohem. Cítil se uvězněný, naštvaný, zoufalý a smutný. Deprese mu nedovolila se drog zbavit, protože to byl jeho způsob, jak to všechno zvládnout. Štvalo ho, že od šestnácti pomáhal lidem, ale teď se k němu nikdo ani nepřiblížil. Nemohl najít práci, cítil se uvízlý na mrtvém bodě. Hrůza.
Zlom? Vězení a kniha!
Zlom nastal až v roce 2013, když skončil ve vězení. Tam si uvědomil, že by mohlo být i hůř. A taky tam našel knihu „Život naplněný účelem“, která ho prý osvítila.
Jak se udržet nad vodou?
Anonym má teď pár strategií, jak si udržet zdravý rozum. Každé ráno se modlí, drží se rutiny, chodí ven a snaží se ovládat svou mysl. A taky má kolem sebe lidi, kteří ho vyslechnou a ukážou mu, jak zvládat depresi bez drog. Prý si uvědomil, že „bouřka netrvá věčně“ a že v tom není sám. A že tráva není vždycky zelenější, někdy je to jen umělý trávník.
Tahle zkušenost ho změnila. Ukázala mu, kdo jsou jeho praví přátelé a co pro něj udělají. Pořád je sice trochu pesimista, ale teď už je rád, že zase vstává v sedm ráno, vidí slunce a může dělat něco smysluplného. Jestli se to bude opakovat, to neví, ale plánuje chodit na terapii, až si najde práci.
Rady pro ty, co bojují
A co radí těm, co bojují s podobnými problémy? „Zní to jako klišé, ale nevzdávejte se. Neříkám, že sebevražda je sobecká, ani ji nepodporuju, ale když už jste na hraně, zvedněte telefon a zavolejte kamarádovi. Napište mu. Vypište se na Twitteru, třeba někdo vaše volání uslyší. Pište si deník. Najděte si nový koníček, nebo se vraťte k tomu starému. Dělejte něco, co vás uklidní, ať už je to deprese, závislost nebo úzkost, co vás drží v kleštích.“
„Všechno je v hlavě. Všechna ta stará klišé, co vám říkali rodiče, prarodiče a učitelé, začnou dávat smysl, až vám bude 24, 25. Na konci tunelu je světlo. Jsou lidé, kteří vás milují, a když nikoho takového nemáte, milujte sami sebe.“
A ještě něco od Anonyma:
Našel si práci a to mu taky hodně pomohlo. Už se necítil jen jako závislý, ale zase jako fungující člen společnosti. To, že každé ráno vstával a chodil do práce, mu dalo smysl. „Vždycky mi říkali, že můžu být, kým chci, ale když mi bylo 25, nemohl jsem najít práci a bydlel jsem zase u mámy, cítil jsem se jako selhání. Ale pak jsem si našel práci a zjistil jsem, že jsem víc než jen závislý a deprimovaný.“
Pomozte nám změnit svět, sdílejte svůj příběh. Pokud vy nebo někdo, koho znáte, potřebujete bezpečné místo, kde se můžete svěřit a dostat radu, staňte se členem skupiny Mental Illness Recovery Series na Facebooku.