Dítě neslyšícího dospělého

Logo organizace CODA International

V kultuře neslyšících je dítě neslyšícího dospělého (nebo jednoduše coda) slyšící osoba, která byla vychována neslyšícím rodičem nebo opatrovníkem. Mnoho kodů má dvojí identitu mezi kulturou neslyšících a slyšících. Podobný termín koda (děti neslyšících dospělých), se někdy používá pro označení kodů mladších 18 let.

Vzhledem k tomu, že děti jsou slyšící, ale vyrůstají ve vizuálním znakovém prostředí, mohou mít potíže se sociálními a kulturními normami, které se liší od norem v jejich komunitě neslyšících, zejména když navštěvují slyšící školu. V některých případech mohou kódové znaky potřebovat logopedickou péči kvůli omezenému kontaktu s mluvenou řečí. Obecně jsou však codas vystaveni modelům mluveného jazyka prostřednictvím členů širší rodiny, sousedů a televize. Protože jsou děti slyšící, ačkoli vyrůstají v domácnosti neslyšících, neprocházejí stejnými zkušenostmi jako jejich rodiče, jako je například docházka do školy pro neslyšící. Mnohé z nich proto mají pocit, že se plně nezačleňují do světa neslyšících ani slyšících.

Organizace CODA (Children of Deaf Adults) byla založena v roce 1983 zakladatelkou Millie Brother. CODA začala pořádat výroční konference v roce 1986 ve Fremontu v Kalifornii. Konference se postupně rozrostly a staly se skutečně mezinárodními s členy z celého světa. CODA zvýšila povědomí mezi samotnými cody, komunitou neslyšících a slyšících o jedinečných zkušenostech a problémech vyrůstání mezi těmito dvěma kulturami. Tyto zkušenosti a problémy se zdají být mezi cody univerzální bez ohledu na to, jaký mluvený a znakový jazyk používali. Ve skutečnosti se mnohé problémy týkají i codas vyrůstajících s neslyšícími rodiči, kteří jsou orální a nesignalizují. Příkladem podobných problémů s kulturní identitou mohou být děti emigrantů v rámci fenoménu známého jako Third Culture Kid.

Existují podpůrné skupiny pro neslyšící rodiče, kteří mohou mít obavy z výchovy svých slyšících dětí, a také podpůrné skupiny pro neslyšící rodiče, kteří dospěli do dospělosti.

Doporučujeme:  Subvokalizace (učení a paměť)

Mezi další zkratky kultury neslyšících, které je třeba znát, patří:
SODA – manžel/manželka nebo sourozenec dospělého neslyšícího.
OHCODA – jediné slyšící dítě neslyšícího dospělého (neslyšících rodičů A neslyšících sourozenců).
OCODA – jediné slyšící dítě neslyšícího dospělého (neslyšících dospělých) (bez sourozenců).