Droga pravdy nebo sérum pravdy je psychoaktivní lék používaný k získání informací od subjektů, které nejsou schopny nebo ochotny je poskytnout jinak. Neetické použití drog pravdy je podle mezinárodního práva klasifikováno jako forma mučení.
Jsou však řádně a produktivně využívány při hodnocení psychotických pacientů v psychiatrické praxi. Tato aplikace byla poprvé zdokumentována doktorem Williamem Bleckwennem v roce 1930 a vybraná využití má dodnes. V tomto druhém kontextu se kontrolované podávání nitrožilních hypnotických léků nazývá „narkosyntéza“ nebo „narkoanalýza“. Může být využívána k získávání diagnosticky – nebo terapeuticky – životně důležitých informací a k poskytování pacientům funkčního oddechu od katatonie nebo mánie.
Účinné chemické látky
Amobarbital, jedna z chemických sloučenin, které mohou být použity jako „pravda droga“
Sedativa nebo hypnotika, která mění vyšší kognitivní funkce, zahrnují ethanol, skopolamin, 3-chinuklidinylbenzylát, temazepam a různé barbituráty včetně thiopentalu sodného (běžně známého jako pentotal sodný) a amytalu sodného (amobarbital) (viz obrázek vpravo).
Podle převládajícího lékařského myšlení mohou být informace získané pod vlivem intravenózně podávaného sodného amytalu nespolehlivé; subjekty mohou v tomto kontextu míchat fakta a fantazii. Skeptici naznačují, že velká část uváděného účinku drogy se opírá o přesvědčení subjektu, že pod jeho vlivem nemůže říkat lež. Někteří pozorovatelé mají také pocit, že amobarbital nezvyšuje sdělování pravdy, ale pouze zvyšuje mluvení; tudíž je pravděpodobnější, že v tomto konstruktu bude odhalena pravda i výmysl.