Expresivní jazyková porucha (DSM 315.31) je komunikační porucha, která se vyznačuje omezenou slovní zásobou a gramatickým ovládáním (zejména u slov v čase a čase). Jedná se o obecné jazykové postižení, které člověka staví mimo obecnou úroveň pro jeho věk a na úroveň mladšího nebo méně jazykově vyvinutého člověka.
Stejně jako současná tvorba řeči bude mít velmi často někdo problém zapamatovat si věci. Tento problém s pamětí je znepokojující pouze pro řeč; neverbální nebo jazykově nezaložená paměť bude neporušená.
Musí existovat mezera mezi jejich vnímavým (porozumění, poslech a psaní) fungováním a expresivním fungováním, to znamená, že mají větší potíže s mluvením a psaním než průměrný člověk svého věku a celkové vývojové úrovně.
Expresivní porucha jazyka ovlivňuje v mnoha ohledech práci a školní docházku. Obvykle se léčí specifickou řečovou terapií a obvykle nelze očekávat, že sama odezní.
Je třeba dbát na rozlišení poruchy expresivního jazyka od ostatních komunikačních poruch, poruch smyslové a motorické činnosti, mentálního postižení a/nebo deprivace prostředí (viz DSM-IV-TR kritérium D). Tyto faktory ovlivňují řeč a psaní člověka v určitém předvídatelném rozsahu a s určitými rozdíly.