Feighnerova kritéria je neformální název diagnostických kritérií pro použití ve výzkumu psychiatrie. Kritéria byla poprvé představena ve vědecké práci publikované v roce 1972, jejímž hlavním autorem byl John Feighner. Bylo definováno čtrnáct podmínek včetně primárních afektivních poruch, schizofrenie, úzkostné neurózy a antisociální poruchy osobnosti. Na počátku 70. let byla homosexualita lékařskou komunitou považována za psychiatrické onemocnění a byla také zahrnuta jako jedna ze čtrnácti podmínek. Kritéria byla rozšířena v publikaci Research Diagnostic Criteria, na které byla založena mnohá kritéria DSM-III.