Fukuyamova vrozená svalová dystrofie (FCMD) je forma vrozené svalové dystrofie a je vzácná, autozomálně recesivní forma svalové dystrofie (slabost a rozpad svalové tkáně) popsaná především v Japonsku, ale identifikovaná také u tureckých a aškenázských židovských pacientů. Patnáct případů bylo poprvé popsáno v roce 1960 Fukuyamou.
FCMD postihuje především mozek, oči a svaly. Porucha ovlivňuje zejména vývoj kosterních svalů, což vede ke slabosti a deformovanému vzhledu, a rozvoj mozku je otupen, což ovlivňuje kognitivní funkce i sociální dovednosti.
V roce 1995 byla porucha spojena s mutacemi genu kódujícího protein fukutin (gen FCMD).
Fukuyamova vrozená svalová dystrofie je druhou nejrozšířenější formou svalové dystrofie v Japonsku. Jeden z každých 90 lidí v Japonsku je heterozygotní přenašeč.
Fukuyamova vrozená svalová dystrofie je charakterizována poklesem tonu kosterního svalstva a také poruchou vývoje mozku a očí.
Počáteční příznaky FCMD přítomné v raném dětství jako slabý pláč, snížená schopnost přijímat potravu a špatný svalový tonus. Výrazné rozdíly ve vzhledu obličeje se objevují v důsledku sníženého svalového tonu. Patří mezi ně skleslá oční víčka a částečně otevřená ústa. Dochází k atrofii axiálního a apendikulárního svalstva, což způsobuje potíže s rozvojem motorických dovedností včetně stání, sezení a chůze. U většiny těchto dětí bude maximální motorická funkce, kterou kdy získají, sedět vzpřímeně na hýždích a klouzat. Většina dětí s FCMD nikdy nebude chodit. Záchvaty jsou také časté u dětí s FCMD vyskytující se u více než padesáti procent postižených dětí. FCMD může také ovlivnit myokardium. Po 10 letech věku se u dětí s FCMD objevují neustále se zhoršující srdeční problémy. Může být také ovlivněno polykání (peristaltika). Specifické kosterní abnormality zahrnují kontraktury a kyfoskopiózu.
Kromě svalových abnormalit ovlivňuje Fukuyamova vrozená svalová dystrofie také nervový systém a různé přidružené části. FCMD ovlivňuje normální vývoj mozku produkující široce hladkou, hrbolatou mozkovou kůru nazvanou cobblestone lissencephaly, jakož i různé další malformace, zejména mikropolygyrii. U těchto dětí dochází také k opožděné myelinizaci mozku. Vzhledem k abnormálnímu fyzickému vývoji mozku se u dětí postižených FCMD rozvíjí motorika a řeč, které fungují mnohem pomaleji. Děti mají také narušené intelektuální schopnosti včetně mentální retardace. U dětí s FCMD se také mohou vyskytovat atypické optické rysy včetně snížených zrakových schopností.
Fukuyamova vrozená svalová dystrofie má autozomálně recesivní dědičnost.
Gen FKTN, který se nachází na lidském chromozomu 9q31, kóduje protein fukutin. Mutace v tomto genu, a tedy i v proteinu fukutinu, jsou příčinou FCMD. Onemocnění se dědí autozomálně recesivně. To znamená, že defektní gen zodpovědný za poruchu se nachází na autozomu (chromozom 9 je autozom) a k tomu, aby se člověk s poruchou narodil, jsou zapotřebí dvě kopie defektního genu (jedna zděděná od každého rodiče). Rodiče jedince s autozomálně recesivní poruchou jsou oba nositeli jedné kopie defektního genu, ale obvykle nevykazují žádné známky nebo příznaky poruchy.
Mutace v genu FKTN má za následek deformovaný protein fukutinu. Fukutinova funkce ve vývoji je nejistá, ale předpokládá se, že fukutin modifikuje alfa-dystroglykanový protein, který je důležitý při ukotvení buněk k určitým molekulám, konkrétně k některým proteinům. Alfa-dystroglykan v kosterním svalstvu pomáhá zabránit rozpadu svalových vláken prostřednictvím stabilizace a ochrany. Alfa-dystroglykan také pomáhá rozvoji mozku tím, že pomáhá při migraci neuronů.
Nejčastěji dochází k mutaci FKTN takovým způsobem, že se v buňce vytvoří nedostatek fukutinu, což následně vytváří problémy při tvorbě alfa-dystroglykanu, což vede k menší stabilizaci svalových buněk. Použití destabilizovaných svalových vláken v průběhu času způsobuje jejich rozpad a dochází k postupnému poklesu svalového tonu a atrofii svalových vláken. Pokles mozkového fukutinu způsobuje, že se neuronální buňky nadále pohybují mimo zamýšlený cíl a někdy i mimo mozek. Výzkumníci[potřebné přisuzování] se domnívají, že tato migrace neuronálních buněk mimo mozek způsobuje dlažební lissencefalii.
Ke stanovení diagnózy FMCD lze získat také koncentraci kreatinkinázy v séru a biopsie svalů. Molekulárně genetické testování FKTN se používá ke stanovení mutace genu FKTN poté, co koncentrace kreatinkinázy v séru, biopsie svalů a/nebo MRI zobrazování vykázaly abnormality svědčící o FCMD.
Neexistuje žádný lék na Fukuyamovu vrozenou svalovou dystrofii v této době a neexistuje žádná definitivní léčba. Léčba nabízí preventivní taktiku oddálit rozpad svalů a zvýšit průměrnou délku života. Strečink, a fyzikální terapie může zvýšit mobilitu. Léčba také zahrnuje korekci kosterních abnormalit, jako je kyfoskopióza prostřednictvím ortopedické operace a dalších ortopedických technik. Antiepilleptické léky se podávají jako pomoc při prevenci záchvatů. ACE inhibitory a betablokátory pomáhají léčit srdeční onemocnění.
Fukuyamova vrozená svalová dystrofie má dosti chmurnou prognózu. Většina dětí s FCMD dosahuje maximální pohyblivosti při vzpřímeném sezení a klouzání po hýždích. Sloučené účinky neustále se zhoršujících srdečních problémů, zhoršeného duševního vývoje, problémů s polykáním a dalších komplikací, děti s FCMD zřídka přežívají dospívání a umírají před dosažením 20 let věku.
anat (h/n, u, t/d, a/p, l)/phys/devp/hist
noco (m, s, c)/cong (d)/tumr, sysi/epon, injr