Kortikosteroidy jsou skupinou steroidních hormonů, které se produkují v kůře nadledvin. Kortikosteroidy se podílejí na celé řadě fyziologických systémů, jako je reakce na stres, imunitní reakce a regulace zánětu, metabolismus sacharidů, katabolismus bílkovin, hladina elektrolytů v krvi a chování.
Mezi běžné přírodní hormony patří kortikosteron (C21H30O4), kortizon (C21H28O5, 17-hydroxy-11-dehydrokortikosteron) a aldosteron.
Biosyntetická dráha kortikosteroidů u potkana
Kortikosteroidy jsou syntetizovány z cholesterolu v kůře nadledvin. Většina steroidogenních reakcí je katalyzována enzymy z rodiny cytochromů P450. Nacházejí se v mitochondriích a jako kofaktor vyžadují adrenodoxin (s výjimkou 21-hydroxylázy a 17α-hydroxylázy).
Aldosteron a kortikosteron mají společnou první část biosyntetické dráhy. Poslední část je zprostředkována buď aldosteron syntázou (u aldosteronu), nebo 11β-hydroxylázou (u kortikosteronu). Tyto enzymy jsou téměř identické (sdílejí funkci 11β-hydroxylace a 18-hydroxylace). Aldosteron-syntáza je však schopna provádět i 18-oxidaci. Aldosteron syntáza se navíc nachází v zona glomerulosa na vnějším okraji kůry nadledvin; 11β-hydroxyláza se nachází v zona fasciculata a reticularis.
Syntetické léky s účinkem podobným kortikosteroidům se používají při různých onemocněních, od nádorů mozku až po kožní choroby. Dexametazon a jeho deriváty jsou téměř čisté glukokortikoidy, zatímco prednison a jeho deriváty mají kromě glukokortikoidního účinku i určitý mineralokortikoidní účinek. Fludrokortizon (Florinef®) je syntetický mineralokortikoid. Hydrokortizon (kortizol) je k dispozici pro substituční léčbu, např. při insuficienci nadledvin a vrozené hyperplazii nadledvin.
Syntetické glukokortikoidy se používají při léčbě bolesti nebo zánětu kloubů (artritida), temporální artritidy, dermatitidy, alergických reakcí, astmatu, hepatitidy, systémového lupus erythematodes, zánětlivých střevních onemocnění (ulcerózní kolitida a Crohnova choroba), sarkoidózy a k náhradě glukokortikoidů při Addisonově chorobě nebo jiných formách nedostatečnosti nadledvin. K dispozici jsou lokální přípravky pro léčbu kůže, očních onemocnění (uveitida) nebo zánětlivých střevních onemocnění. Kortikosteroidy se používají také podpůrně k prevenci nevolnosti, často v kombinaci s antagonisty 5-HT3 (např. ondansetronem).
Typické nežádoucí účinky glukokortikoidů se zcela shodně projevují jako lékem vyvolaný Cushingův syndrom. Typickými nežádoucími účinky mineralokortikoidů jsou hypertenze (abnormálně vysoký krevní tlak), hypokalémie (nízká hladina draslíku v krvi), hypernatrémie (vysoká hladina sodíku v krvi), aniž by způsobovaly periferní otoky, metabolická alkalóza a slabost pojivové tkáně (Werner, 2005).
Klinické a experimentální důkazy naznačují, že kortikosteroidy mohou způsobit trvalé poškození oka vyvoláním centrální serózní retinopatie (CSR, známé také jako centrální serózní chorioretinopatie, CSC). Na vzniku CSR se podílí celá řada steroidních léků, od protialergických nosních sprejů (Nasonex, Flonase) přes lokální kožní krémy, oční kapky (Tobradex) až po prednison.
Tadeusz Reichstein spolu s Edwardem Calvinem Kendallem a Philipem Showalterem Henchem získali v roce 1950 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za práci na hormonech kůry nadledvin, která vyvrcholila izolací kortizonu.
Kortikosteroidy se jako lék používají již delší dobu. Lewis Sarett ze společnosti Merck & Co. jako první syntetizoval kortizon pomocí složitého 36stupňového procesu, který začínal kyselinou deoxycholovou, jež se získávala z volské žluči. Nízká účinnost přeměny kyseliny deoxycholové na kortizon vedla k ceně 200 amerických dolarů za gram. Russell Marker ze společnosti Syntex objevil mnohem levnější a vhodnější výchozí materiál, diosgenin z divokých mexických batátů. Jeho přeměna diosgeninu na progesteron čtyřstupňovým procesem, který je dnes znám jako Markerova degradace, byla důležitým krokem v masové výrobě všech steroidních hormonů, včetně kortizonu a chemických látek používaných v hormonální antikoncepci. V roce 1952 D. H. Peterson a H. C. Murray ze společnosti Upjohn Co. vyvinuli proces, který využíval Rhizopusmold k oxidaci progesteronu na sloučeninu, která se snadno přeměňovala na kortizon. Schopnost levně syntetizovat velké množství kortizonu z diosgeninu obsaženého v batátech vedla k rychlému poklesu ceny na 6 amerických dolarů za gram, která do roku 1980 klesla na 0,46 dolaru za gram. K pokroku v této oblasti přispěl také výzkum Percyho Juliana. Přesná povaha protizánětlivého účinku kortizonu však zůstávala ještě dlouhá léta záhadou, dokud nebyla na počátku 80. let plně pochopena adhezní kaskáda leukocytů a úloha fosfolipázy A2 při produkci prostaglandinů a leukotrienů. Tyto steroidy pomáhají lidem se svalovými problémy.
Antacida – Antiemetika – Antagonisté H₂-receptorů – Inhibitory protonové pumpy – Laxativa – Antidiarrhoika
Antikoagulancia – Antiplatetika – Trombolytika
Antiarytmika – Antihypertenziva – Diuretika – Vazodilatancia – Antianginózní látky – Beta-blokátory – Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu – Antihyperlipidemika
Hormonální antikoncepce – Přípravky pro podporu plodnosti – Selektivní modulátory estrogenových receptorů – Pohlavní hormony
Antidiabetika – Kortikosteroidy – Pohlavní hormony – Hormony štítné žlázy
Antibiotika – Antivirotika – Vakcíny – Antimykotika – Antiprotozoika – Anthelmintika
Protinádorové látky – Imunosupresiva
Anabolické steroidy – protizánětlivé léky – antirevmatika – kortikosteroidy – svalová relaxancia
Anestetika – Analgetika – Antikonvulziva – Stabilizátory nálady – Anxiolytika – Antipsychotika – Antidepresiva – Stimulancia nervového systému
Bronchodilatancia – Dekongestiva – Antihistaminika