Křivka fázové odezvy (PRC) ilustruje vztah mezi načasováním podání fáze spánku ovlivňující lék nebo léčbu a účinkem na fázi spánku (a/k/a načasování spánku). Má sigmoidní (‚S‘) tvar, pokud je vynesena jako relativní cirkadiánní čas vs. magnituda fázového posunu. Bod, ve kterém vertikální část křivky protíná nulu, je znám jako akrofáze.
Obraz ČLR pro světlo je zde.
Terapie světlem, typicky se světelným rámečkem produkujícím 10 000 luxů v předepsané vzdálenosti, má největší účinek asi pět hodin po obvyklé době před spaním. Začíná asi dvě hodiny před spaním, expozice jasnému světlu oddálí cirkadiánní fázi, způsobí pozdější dobu probuzení a pozdější nástup spánku. Čím blíže k půli noci (vzhledem k normálnímu režimu spánku a bdění jedince), tím větší účinek na cirkadiánní fázi. Ta pokračuje až do akrofáze asi pět hodin po obvyklé době před spaním, kdy se účinek náhle změní z fázového zpoždění na fázový postup. Ihned po akrofázi má expozice jasnému světlu největší fázový postupující účinek, který způsobuje dřívější probuzení a nástup spánku. Účinek slábne až asi dvě hodiny po obvyklé době probuzení, kdy dosáhne nuly. V období mezi dvěma hodinami po obvyklém čase probuzení až dvěma hodinami před obvyklým večerním spánkem má expozice jasnému světlu malý nebo žádný vliv na cirkadiánní fázi (mírné účinky před a po denní akrofázi se obvykle vzájemně ruší).
Vzhledem k tomu, že většina lidí považuje ztrátu spánku kvůli expozici jasnému světlu za nežádoucí, obvykle se tak děje těsně před spaním (k dosažení fázového zpoždění), nebo těsně po probuzení (k dosažení fázového postupu).
Křivka fázové odezvy u melatoninu je zhruba dvanáct hodin mimo fázi s křivkou fázové odezvy u světla. Při obvyklé době probuzení má exogenní (externě podávaný) melatonin mírný účinek na oddálení fáze. Množství fázového zpoždění se zvyšuje až do doby asi osmi hodin po době probuzení, kdy dojde k akrofázi a účinek se prudce přehoupne ze silného fázového zpoždění do silného postupu fáze. Účinek fázového postupu se zmenšuje s postupujícím dnem, dokud nedosáhne nuly před spaním. Od obvyklé doby před spaním až do doby probuzení nemá melatonin žádný vliv na cirkadiánní fázi.
Lidské tělo produkuje vlastní (endogenní) melatonin přibližně dvě hodiny před spaním za předpokladu, že je osvětlení tlumené. Tento jev je známý jako nástup mdlého melatoninu (DLMO). Tento přirozený účinek stimuluje část ČLR s předstihem fáze a pomáhá udržovat tělo v pravidelném režimu spánku a bdění. Pomáhá také připravit tělo na spánek.
Podání melatoninu kdykoli může mít mírný hypnotický (spánek navozující) účinek. Výsledný účinek na spánkovou fázi se řídí ČLR.
Pozn.: Všechny časy jsou přibližné a liší se mezi jednotlivci. Zejména neexistuje vhodný způsob, jak určit přesné načasování akrofáze. Z tohoto důvodu by se obecně mělo nejméně hodinu po obou stranách předpokládané doby akrofáze vyhýbat podávání světla nebo melatoninu. To poskytuje bezpečnostní rezervu, aby se zabránilo vyvolání opačného účinku, než je žádoucí, pokud by se skutečná doba akrofáze lišila od očekávané doby.
Rosenthal NE, et al. Phase-shifting effects of bright morning light as
treatment for delayed sleep phase syndrome. Sleep 1990;13: 354-361.
Lewy A, Sack R, Fredrickson R, et al: Využití jasného světla při léčbě chronobiologických poruch spánku a nálady: Křivka fáze-odezva. Psychopharmacol Bull 1983; 19:523-525.
Lewy AJ, Ahmed S, Latham JM, et al. Melatonin posouvá lidské cirkadiánní rytmy podle křivky fázové odezvy. Chronobiol Int. 1992;9:380-392.