Repertory Grid je technika rozhovoru, která využívá faktorovou analýzu k určení idiografického měřítka osobnosti. Vymyslel ji George Kelly kolem roku 1955 a je založena na jeho teorii osobnosti Personal Constructs.
Repertoárová mřížka je metoda hodnocení osobnosti, která se skládá ze dvou částí. První část určuje dotazovaný, jehož osobnost je posuzována. Dotazovaný požádá osobu, aby uvedla řadu lidí ve svém životě, například:
Neexistuje žádný limit, kolik lidí může být uvedeno, ale pro praktičnost je to obvykle mezi 7 a 20 osobami.
Posuzovaná osoba je pak tazatelem požádána, aby zařadila uvedené osoby do skupin po třech (obvykle určuje tazatel) a aby vymyslela popisný faktor, který by odlišil jednu osobu ve skupině od dalších dvou.
Například u skupiny: matka-otec-nemít rád muže, může dotazovaný zvolit faktor ‚agresivní‘, aby odlišil nemít rád muže od jeho ‚neagresivních‘ rodičů.
Tyto faktory mohou být nazývány konstrukty a kontrast, což jsou základní jednotky, kterými lidé připisují význam své zkušenosti. Každý konstrukt se skládá z kontrastu, spíše než z jednoduchého ‚opaku‘ (Pokud by vše, co bylo nabídnuto, byl opak, např. ‚Přátelský‘, přesný význam ‚Přátelský‘ by nebyl rozpoznatelný, jak je tomu v posledních dvou příkladech).
Po určení faktorů pro každou ze skupin triád je každá osoba na seznamu dotazovaných hodnocena na stupnici od 0 do 10.
Pro ilustraci posledních dvou kroků pomocí našeho příkladu. Konstrukce jsou vyvolány následovně. Dotazovaný je požádán, aby porovnal tři z prvků (např. tři z kolegů v našem příkladu, ‚Tom‘, ‚Peter‘ a ‚Mary‘), a uvedl, který z nich má nějakou společnou charakteristiku, zatímco je odlišný od třetího. Dotazovaný by mohl odpovědět, že Tom a Mary jsou si podobní, protože jsou horliví a oddaní své práci, zatímco Peter je jiný, protože jeho energie se zdá být zachována pro život mimo práci. Takže ‚Bystrý a oddaný, versus Energie jinde‘ byl identifikován jako konstrukt; jeden ze způsobů, jak dotazovaný chápe (přemýšlí, dává smysl) své kolegy v práci.
Prvky jsou pak charakterizovány z hlediska konstruktů. Obvykle se tak děje pomocí pětibodového systému hodnocení, jedničky značící, že platí levý pól konstruktu („Keen and committed“) a pětky značící, že platí pravý pól konstruktu („Energies elsewhere“). Na dotaz k ohodnocení všech prvků by náš dotazovaný mohl odpovědět, že Tom si zaslouží dvojku (poměrně horlivý a odhodlaný), Mary jedničku (velmi horlivý a odhodlaný) a Peter pětku (jeho energie jsou velmi mimo místo zaměstnání). Zbývající prvky (dalších pět lidí v našem příkladu) jsou pak ohodnoceny tímto konstruktem.
Vybere se jiná triáda, vyvolá se další konstrukt a všechny prvky se ohodnotí podle tohoto nového konstruktu. A tak dále, dokud dotazovaný nenaznačí, že ho žádné jiné konstrukty nenapadají. Typicky (a samozřejmě podle tématu) mají lidé omezený počet skutečně odlišných konstruktů pro každé téma: 6 až 16 je běžné, když mluví například o svém zaměstnání nebo zaměstnání. Bohatost našich významových struktur vychází z mnoha různých způsobů, kterými lze omezený počet konstruktů aplikovat na jednotlivé prvky. Mohli bychom zjistit, že Tom je dosti horlivý, velmi zkušený, postrádá sociální dovednosti, je dobrý technický dozorce, lze mu věřit, že přesně dodržuje složité pokyny, nemá smysl pro humor, vždy mu oplatí laskavost a jen někdy pomůže svým spolupracovníkům; zatímco Mary je velmi horlivá, dosti zkušená, má dobré sociální a technické dozorčí schopnosti, potřebuje složité pokyny, které jí vysvětlí, ocení vtip, vždy oplatí laskavost a je velmi nápomocná svým spolupracovníkům. Dvě velmi odlišné a složité viněty, za použití pouhých 8 konstruktů o svých spolupracovnících.
Zajímavé a důležité informace lze získat zařazením vlastních prvků, jako je například „Já, jaký jsem teď“; „Já, jaký bych chtěl být“ mezi další prvky, kde to téma dovoluje.
Jediná mřížka může být analyzována jak pro obsah (prohlídka oční bulvy), tak pro strukturu (clusterová analýza, analýza hlavních komponent a různé strukturální indexy týkající se složitosti a rozsahu hodnocení, které jsou hlavními používanými technikami). Sady mřížek jsou zpracovány pomocí jedné nebo druhé z různých technik analýzy obsahu. K velmi přesnému, operativně definovanému vyjádření konstruktů dotazovaného nebo podrobnému vyjádření osobních hodnot dotazovaného může být použita celá řada přidružených technik a všechny tyto techniky jsou používány ve spolupráci. Repertoárová mřížka není důrazně psychologickým ‚testem‘; je to cvičení ve vzájemném vyjednávání o významech dané osoby.
Repertoárová síť si našla přízeň jak mezi akademiky, tak mezi odborníky z praxe ve velké škále oborů, protože má jednu jedinečnou vlastnost. Poskytuje způsob popisu konstruktivních systémů lidí (volně, chápání lidského vnímání), aniž by předjímala zadání.
Na rozdíl od běžného dotazníku hodnotící škály neposkytuje konstrukty, na jejichž základě je téma hodnoceno, výzkumník, ale dotazovaný. Mezi uživateli, kteří považují tuto techniku (původně vyvinutou pro použití v klinické psychologii) za užitečnou, jsou výzkumníci trhu, školitelé, učitelé, poradci, vývojáři nových produktů, sportovní vědci a specialisté na zachycování znalostí.