Semiochemický

Semiochemický (v řečtině semeon znamená signál) je obecný termín používaný pro chemickou látku nebo směs, která nese poselství. Tyto chemické látky působí jako poslové v rámci druhů nebo mezi nimi. Obvykle se používá v oblasti chemické ekologie k zahrnutí feromonů, alomonů, kairomonů, atraktantů a repelentů.

Feromon (z řeckého phero „to bear“ + hormon z řeckého – „impuls“) je vylučovaný nebo vylučovaný chemický faktor, který vyvolává sociální odezvu u členů stejného druhu. Feromony jsou chemické látky schopné působit mimo tělo vylučujícího jedince, aby ovlivnily chování přijímajícího jedince.Existují poplašné feromony, feromony potravní stopy, sexuální feromony a mnoho dalších, které ovlivňují chování nebo fyziologii. Jejich použití mezi hmyzem bylo zvláště dobře zdokumentováno. Kromě toho někteří obratlovci a rostliny komunikují pomocí feromonů.
Termín „feromon“ zavedli Peter Karlson a Martin Lüscher v roce 1959, založený na řeckém slově feromon (k transportu) a hormon (ke stimulaci). Někdy jsou také klasifikovány jako ekto-hormony. Německý biochemik Adolf Butenandt charakterizoval první takovou chemickou látku, Bombykol (chemicky dobře charakterizovaný feromon uvolňovaný samicí bource morušového k přilákání partnerů)

Alomon je jakákoli chemická látka produkovaná a uvolňovaná jedincem jednoho druhu, která ovlivňuje chování příslušníka jiného druhu ve prospěch původce, ale ne příjemce. Produkce alomonů je běžnou formou obrany, zejména rostlinnými druhy proti hmyzím býložravcům.“Allomon byl navržen Brownem a Eisnerem (Brown,1968) k označení těch látek, které poskytují vyzařovateli výhodu.

Doporučujeme:  Funkční fixita