Seznam předpojatostí v úsudku a rozhodování

Kognitivní předsudky jsou ovlivněny evolucí a tlakem přírodního výběru. Některé z nich jsou pravděpodobně adaptivní a prospěšné, například proto, že vedou k efektivnějšímu jednání v daném kontextu nebo umožňují rychlejší rozhodování, kdy rychlejší rozhodnutí mají větší hodnotu pro reprodukční úspěch a přežití. Jiné pravděpodobně vyplývají z nedostatku vhodných mentálních mechanismů, tj. z obecné chyby ve struktuře lidského mozku, z nesprávného použití mechanismu, který je za jiných okolností adaptivní (prospěšný), nebo prostě z hlučných mentálních procesů. Přes několik desetiletí úsilí se dosud neobjevila žádná ucelená teorie toho, co tyto předsudky vytváří. Proto není jednoduché je seskupit a kategorizovat, což má za následek to, co bylo nazváno „snůškou heuristik a předsudků, bez kvantitativní psychologické teorie popisující základní procesy“. Článek v časopise Psychological Bulletin z roku 2012 naznačil, že nejméně osm zdánlivě nesouvisejících biasů může být vyvoláno stejným informačně-teoretickým generativním mechanismem, který předpokládá šumové zpracování informací při ukládání a vyhledávání informací v lidské paměti.

Rozhodování, přesvědčení a předsudky v chování

Mnohé z těchto předsudků ovlivňují utváření přesvědčení, obchodní a ekonomická rozhodnutí a lidské chování obecně. Vznikají jako replikovatelný výsledek na konkrétní podmínky: při konfrontaci s konkrétní situací lze charakterizovat odchylku od toho, co se normativně očekává:

Většina těchto zkreslení je označována jako atribuční zkreslení.

V psychologii a kognitivních vědách je paměťové zkreslení kognitivní zkreslení, které buď zvyšuje, nebo snižuje vyvolání vzpomínky (buď šanci, že se vzpomínka vůbec vybaví, nebo dobu, za kterou se vybaví, nebo obojí), nebo mění obsah uváděné vzpomínky. Existuje mnoho typů zkreslení paměti, včetně:

Běžné teoretické příčiny některých kognitivních zkreslení

Metody pro řešení kognitivních zkreslení

Předpověď referenční třídy vyvinuli Daniel Kahneman, Amos Tversky a Bent Flyvbjerg s cílem eliminovat nebo snížit vliv kognitivních zkreslení na rozhodování.[80]