Správa

Správa se týká rozhodnutí, která definují očekávání, udělují moc nebo ověřují výkonnost. Skládá se buď ze samostatného procesu, nebo z konkrétní části procesů řízení nebo vedení. Někdy lidé zřídí vládu, která tyto procesy a systémy spravuje.

V případě podniku nebo neziskové organizace se řízení týká důsledného řízení, soudržných politik, procesů a rozhodovacích práv pro danou oblast odpovědnosti. Řízení na úrovni podniku může například zahrnovat vyvíjející se politiky v oblasti soukromí, vnitřních investic a využívání dat.

Slovo správa je odvozeno z řeckého slovesa κυβερνάω [kubernáo], které znamená kormidlovat a bylo poprvé použito v metaforickém smyslu Platónem. Poté přešlo do latiny a poté do mnoha jazyků.

Jako proces může správa fungovat v organizaci jakékoli velikosti: od jediné lidské bytosti po celé lidstvo; a může fungovat za jakýmkoli účelem, dobrým či zlým, za účelem zisku či nikoli. Rozumný či racionální účel správy může mít za cíl zajistit (někdy i jménem jiných), že organizace vytváří hodnotný vzor dobrých výsledků a zároveň se vyhýbá nežádoucímu vzoru špatných okolností.

Možná, že morální a přirozený účel vládnutí spočívá v tom, že se jménem těch, kterým se vládne, zajistí důstojný vzor dobra a zároveň se vyhne nežádoucímu vzoru zla. Ideální účel by samozřejmě zajistil dokonalý vzor dobra bez zla.
Vláda, zahrnuje soubor vzájemně propojených pozic, které vládnou a které využívají nebo uplatňují moc, zejména donucovací.

Dobrá vláda, sledující tento myšlenkový směr, by se mohla skládat ze souboru vzájemně propojených pozic uplatňujících donucovací moc, která by jménem ovládaných zajišťovala hodnotný vzorec dobrých výsledků a zároveň se vyhýbala nežádoucímu vzorci špatných okolností tím, že by činila rozhodnutí, která definují očekávání, udělují moc a ověřují výkonnost.

Politika poskytuje prostředek, kterým funguje proces vládnutí. Lidé si například mohou vybírat očekávání prostřednictvím politické činnosti; mohou udělovat moc prostřednictvím politické činnosti a mohou posuzovat výkon prostřednictvím politického chování.

Doporučujeme:  1937

Takto pojímané vládnutí lze aplikovat na státy, na korporace, na neziskovky, na nevládní organizace, na partnerství a další sdružení, na projektové týmy a na libovolný počet lidí, kteří se věnují nějaké cílevědomé činnosti.

Korporátní organizace často používají slovo správa a řízení k popisu obou:

Spravedlivé řízení předpokládá, že mechanismy fungují způsobem, který vedoucím pracovníkům („agentům“) umožňuje respektovat práva a zájmy zúčastněných stran („principů“), v duchu demokracie.

Na rozdíl od tradičního významu „vládnutí“ někteří autoři jako James Rosenau[Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text] používají termín „globální vládnutí“ k označení regulace vzájemně závislých vztahů v případě neexistence zastřešující politické autority. Nejlepším příkladem toho je mezinárodní systém nebo vztahy mezi nezávislými státy. Tento termín se však může použít všude tam, kde skupina svobodných sobě rovných potřebuje vytvořit regulérní vztah.

Viz hlavní článek o správě a řízení společností.

Správa a řízení společnosti se skládá ze souboru procesů, zvyklostí, politik, zákonů a institucí, které ovlivňují způsob, jakým lidé řídí, spravují nebo ovládají korporaci. Správa a řízení společnosti zahrnuje také vztahy mezi mnoha zúčastněnými subjekty (zúčastněnými stranami) a cíle společnosti. K hlavním aktérům patří akcionáři, vedení a představenstvo. K dalším zúčastněným stranám patří zaměstnanci, dodavatelé, zákazníci, banky a další věřitelé, regulátoři, životní prostředí a komunita obecně.

První doložené užití slova „corporate governance“ je od Richarda Eellse (1960, str. 108) k označení „struktury a fungování korporátní společnosti“. Samotný koncept „corporate government“ je starší a byl používán v učebnicích financí již na začátku 20. století (Becht, Bolton, Röell 2004). Tento původ podporuje vícečlennou definici corporate governance (stakeholder).

Termín governance používaný v průmyslu (zejména v sektoru informačních technologií (IT) popisuje procesy, které musí existovat pro úspěšný projekt.

Správa informačních technologií

V posledním desetiletí bylo ve výzkumné a mezinárodní rozvojové komunitě vyvinuto několik snah s cílem posoudit a změřit kvalitu správy věcí veřejných v zemích celého světa.

Doporučujeme:  Nomologická síť

Jedním z těchto snah o vytvoření mezinárodně srovnatelného měřítka správy věcí veřejných je projekt Worldwide Governance Indicators, který vypracovali členové Světové banky a Institutu Světové banky. Projekt informuje o souhrnných a individuálních ukazatelích pro více než 200 zemí pro šest dimenzí správy věcí veřejných: hlas a odpovědnost, politická stabilita a nedostatek násilí, efektivita vlády, kvalita regulace, právní stát, kontrola korupce.

Jako doplněk ukazatelů celosvětové správy na makroúrovni mezi jednotlivými zeměmi vyvinul institut Světové banky šetření Světové banky týkající se správy věcí veřejných, což jsou nástroje pro hodnocení správy na úrovni jednotlivých zemí, které fungují na mikroúrovni nebo na nižší než celostátní úrovni a využívají informace získané od občanů dané země, podnikatelů a pracovníků veřejného sektoru k diagnostice zranitelných míst v oblasti správy věcí veřejných a navrhují konkrétní přístupy pro boj s korupcí.