Syndrom cizího přízvuku (syndrom nepravidelné opakující se řeči) je velmi vzácný zdravotní stav, při kterém se u pacientů vyvine zřejmě cizí přízvuk. Syndrom cizího přízvuku téměř vždy vyplývá z poškození mozku.[citace nutná] Byly však hlášeny dva případy jedinců s tímto onemocněním jako vývojovým problémem a jeden spojený s těžkou migrénou. Mezi lety 1941 a 2012 bylo zaznamenáno šedesát dva případů.
Příznaky jsou důsledkem zkreslených artikulačních plánovacích a koordinačních procesů. Je třeba zdůraznit, že mluvčí najednou nezískává cizí jazyk (slovní zásobu, syntaxi, gramatiku atd.). Navzdory nedávné nepotvrzené zprávě, že chorvatský mluvčí získal po probuzení z kómatu schopnost mluvit plynně německy, nebyl zaznamenán žádný ověřený případ, kdy by se pacientovy znalosti cizího jazyka zlepšily po poranění mozku. Bylo zaznamenáno několik případů, kdy děti a sourozenci zachytili nový přízvuk od někoho se syndromem cizího přízvuku.
Netrénovanému uchu zní lidé se syndromem, jako by mluvili svými rodnými jazyky s cizím přízvukem; například americký rodilý mluvčí angličtiny může znít, jako by mluvil s jihovýchodním anglickým přízvukem, nebo rodilý britský mluvčí může mluvit s newyorským americkým přízvukem. Výzkumníci z Oxfordské univerzity však zjistili, že určité, specifické části mozku byly poraněny v některých případech syndromu cizího přízvuku, což naznačuje, že určité části mozku ovládají různé jazykové funkce, a poškození by mohlo mít za následek změněnou výšku tónu nebo špatně vyslovené slabiky, což by způsobilo, že řečové vzorce jsou zkresleny nespecifickým způsobem. V poslední době se hromadí důkazy, že mozeček, který řídí motorické funkce, může být v některých případech syndromu cizího přízvuku rozhodujícím způsobem zapojen, což posiluje představu, že změna řečového vzorce je mechanická, a tedy nespecifická. Vnímání cizího přízvuku je tedy pravděpodobně případem pareidolie na straně posluchače.
Poškození mozku může mít například za následek potíže s výslovností písmene ‚r‘ na konci slov, což nutí mluvčího rhózy používat nerotický přízvuk, i když s ním nikdy nemluvil. Ve Spojených státech je neroticita obzvláště pozoruhodným rysem bostonského přízvuku, takže by se mohlo zdát, že osoba mluví s bostonským přízvukem na náhodného posluchače. Nicméně mnoho dalších rysů bostonského přízvuku může zcela chybět.
Bylo naznačeno, že pro udržení pocitu normálnosti a plynulosti, někdo se syndromem pak zesiluje akcentový efekt napodobováním zbytku akcentu. V závislosti na tom, jak důležitý je určitý foném pro původní akcent osoby, může shledat mluvení v jiném akcentu mnohem snadnějším a jeho obvyklý akcent velmi obtížně se důsledně vyslovuje poté, co některé motorické schopnosti byly ztraceny.
Onemocnění poprvé popsal v roce 1907 francouzský neurolog Pierre Marie a další raný případ byl zaznamenán v české studii v roce 1919. Mezi další známé případy syndromu patří ten, který se objevil v Norsku v roce 1941 poté, co mladá žena Astrid L. utrpěla zranění hlavy od střepin během náletu. Poté, co se zřejmě zotavila ze zranění, zůstala s něčím, co znělo jako silný německý přízvuk a její norští spoluobčané se jí vyhýbali.
Dalším známým případem je případ Judi Robertsové, známé také jako Tiffany Noelová, která se narodila a vyrostla v Indianě v USA. V roce 1999, ve věku 57 let, Robertsová utrpěla mrtvici a po uzdravení její hlas mluvil s něčím, co připomínalo anglický přízvuk, ačkoliv nikdy nebyla v Británii.
V březnu 2001 Jerry Conner, muž, který žil v Asheville v Severní Karolíně, prodělal v práci mrtvici a po převozu do nemocnice omdlel a po probuzení začal mluvit s velmi řádným britským přízvukem. To bylo předtím, než se o syndromu cizího jazyka vědělo mnoho a než se jen vepsalo do lékařských záznamů a nemocničních záznamů.
V únoru 2004 byla ženě v texaském Dallasu podána injekce s kontrastním jódem na CT vyšetření hrudníku, ačkoliv byla na jód alergická. Výsledná alergická reakce měla za následek 24hodinové ochrnutí, během kterého nebyla schopna mluvit. Když ochrnutí odeznělo, mluvila s ruským znějícím přízvukem. Spolu se změnou její řeči začala mít také záchvaty. Postupem času se přízvuk stal normálnějším, ale zesílí, když měla záchvat. Webová stránka Foreign Accent Syndrom na univerzitě v Dallasu má zvukové záznamy její řeči z doby před incidentem a poté, co byla její řeč ovlivněna.
Další případ syndromu cizího přízvuku se stal Lindě Walkerové, šedesátileté ženě z oblasti Newcastle ve Velké Británii. Opět po mrtvici se její normální přízvuk Geordie změnil a byl různě popisován jako podobný jamajskému, stejně jako francouzskému kanadskému, italskému a slovenskému přízvuku. Výzkumníci z Newcastle University byli přetištěni, aby studovali tento stav v naději, že najdou lék. Řečová terapeutka Frauke Buerková řekla: „Syndrom cizího přízvuku je extrémně vzácný. Když jsem zjistila, že Linda má syndrom, byla to příležitost udělat nějaký pokrok v léčbě tohoto stavu, protože se toho udělalo tak málo. „I když se Linda zlepšila, vypadá to, že jí zůstane přízvuk. Pracovali jsme na intonaci a důrazu, který klade na různá slova. Někteří lidé říkali, že přízvuk je jamajský a jiní východoevropský. Jak se ale často stává, hodně přízvuků se spojí.“ Byla zpovídána BBC News 24 a v červenci 2006 se objevila v pořadu Richard & Judy ve Velké Británii, aby mluvila o svém utrpení.
Dne 14. července 2007 začal chlapec jménem Rajesh v odlehlém městě v Indii náhle mluvit anglicky, i když nikdy neopustil své rodné město. Údajně se o něm psalo jako o reinkarnaci amerického vědce. Tento případ byl špatně pochopen a nikdy nebyl spojován se syndromem cizího přízvuku. Nahlášené příznaky však byly zcela jasnou známkou. (Na odkazu v odkazu lze nalézt video s chlapcem, který mluví anglicky s přízvukem).
V červencovém čísle Canadian Journal of Neurological Sciences z roku 2008 výzkumníci z McMaster University informovali o studii, kde žena z Windsoru v Ontariu po prodělané mrtvici začala mluvit s tím, co někteří lidé popsali jako newfoundlandský přízvuk.
V roce 2008 se u Cindy Lou Rombergové z Port Angeles ve státě Washington, která před sedmnácti lety utrpěla poranění mozku, po úpravě krku od jejího chiropraktika rozvinul syndrom cizího přízvuku. Návštěva v nemocnici vyloučila mrtvici. Poté mluvila s ruským přízvukem a dokonce se zdálo, že dělá gramatické chyby rusky mluvící angličtiny, jako by angličtina nebyla jejím rodným jazykem. Byla uvedena v pořadu Mystery ER stanice Discovery Health Channel 26. října 2008 a byla také uvedena v říjnovém vydání Inside Edition.
V roce 2008 se u Julie Frazierové, ženy z Fort Wayne v Indianě se závažnou sporadickou hemiplegickou migrénou, rozvinul syndrom cizího přízvuku. Po několika měsících četných denních hemiplegických migrenózních záchvatů začal její přízvuk znít britsky až rusky, v závislosti na míře únavy a vnímání posluchače. Případ Frazierové je dodnes první potvrzenou souvislostí syndromu cizího přízvuku s migrénou.
V roce 2010 byl veřejně hlášen další případ spojený s těžkou migrénou. Sarah Colwillová, která často trpí migrénou z britského Devonu, zažila tak extrémní bolest hlavy, že musela zavolat záchranku. Když se později v nemocnici probudila, její přízvuk zněl čínsky.
Další případ týkající se migrény byl zaznamenán v září 2010, opět u jedné Britky. Poté, co si kvůli migréně na chvíli lehla, se 49letá Kay Russellová z britského hrabství Gloucestershire probudila s francouzským přízvukem.