Efekt pseudojistoty je pojem z teorie vyhlídek. Odkazuje na tendenci lidí činit rozhodnutí, která se zdráhají riskovat, pokud je očekávaný výsledek pozitivní, ale na rozhodnutí, která se snaží riskovat, aby se vyhnuli negativním výsledkům. Jejich volby mohou být ovlivněny pouhým přeformulováním popisů výsledků, aniž by se změnila skutečná užitečnost.
Příklad (Kahneman a Tversky)
Vypukne epidemie, která pravděpodobně zabije 600 lidí, pokud se neléčí. Léčebná strategie A zachrání 200 lidí. Léčebná strategie B má 1/3 šanci zachránit 600 lidí a 2/3 šanci zachránit nikoho.
Ze 152 dotázaných lidí 72 procent doporučilo strategii A a 28 procent strategii B. Většina respondentů upřednostnila jednoznačný pozitivní výsledek záchrany 200 lidí před podmíněným, ale větším pozitivním výsledkem záchrany 600 lidí.
Dále 155 lidí dostalo stejné údaje jiným způsobem. Bylo jim řečeno: při léčebné strategii A zemře 400 lidí. Při léčebné strategii B je 1/3 pravděpodobnost, že nikdo nezemře, a 2/3 pravděpodobnost, že zemře 600 lidí. Při této formulaci 78% ze 155 respondentů zvolilo strategii B. Byli ochotni přijmout riziko většího negativního výsledku (600 lidí zemře), aby měli šanci odvrátit jinak jednoznačný negativní výsledek (400 lidí zemře).