Nový zákon tvrdí, že o Letnicích docházelo ke xenoglossu. Kniha Skutků (2:1-13) popisuje Galilejce mluvící v nepůvodních jazycích pocházejících z celé Římské říše, aby jim návštěvníci Jeruzaléma rozuměli a hlásali „mocná Boží díla“. Autor knihy Skutků nazývá tento jev „mluvením v jazycích“ a další jeho případy jsou zmíněny ve Skutcích 10:46; 19:6 a 1. Korintským (12-14).
Případy podrobené vědeckému zkoumání
Vědecký výzkum xenoglosy je poměrně vzácný. Parapsycholog a psychiatr Ian Stevenson z University of Virginia tvrdil, že existuje jen hrstka sugestivních případů. Ty zahrnovaly dva případy hypnotické regrese, kdy subjekt mohl konverzovat s lidmi hovořícími cizím jazykem, místo toho, aby byl schopen pouze recitovat cizí slova. Sarah Thomasonová, lingvistka z University of Michigan, tyto případy znovu analyzovala a dospěla k závěru, že „jazykové důkazy jsou příliš slabé na to, aby poskytly podporu pro tvrzení o xenoglose“.
V roce 1931 začala mladá dívka z Blackpoolu v Anglii mluvit staroegyptským dialektem. Tvrdila, že je pod vlivem osobnosti babylonské princezny a manželky faraona Amenhotepa III. Telika-Ventiu, která údajně žila asi před 3 300 lety. Rosemary uvedla, že egyptská slova „slyší“ pronikavě a opakovala je nahlas. Během více než tisíce jazykových testů dívka pronesla asi 5 000 frází a krátkých vět ve starém egyptském jazyce. Byly zaznamenány foneticky a prvních 800 z nich bylo později identifikováno a přeloženo egyptologem, panem Hulmem. Tvrdil, že Rosemaryina řeč v podstatě a důsledně odpovídala tomu, co egyptologové dnes vědí o staroegyptském jazyce. Byly vydány tři knihy o případu Rosemary a byly zaznamenány dva gramofonové disky xenoglosy. Wood tvrdil, že Rosemary nebyla nikdy testována nezávislými svědky a tvrzení nebyla předložena nezávislému vědeckému šetření.
Nicméně v červnu 1937 ve vydání Journal of Egyptian Archaeology, Battiscombe Gunn tvrdil, že Hulme zmanipuloval přepisy tak, aby odpovídaly jeho vlastním očekáváním o tom, jak si představoval staroegyptský zvuk. Pozdější zkoumání Johna D. Raye (současný Sir Herbert Thompson profesor egyptologie na univerzitě v Cambridge) potvrdilo, že „nelze pochybovat o Hulmeho neschopnosti“. Dále jak Ray, tak Gunn poukázali na to, že Rosemaryiny vize velbloudů jako domácího transportu byly nekonzistentní, protože velbloudi nebyli používáni pro transport v Egyptě 18. dynastie.[citace nutná]