Zločiny proti lidskosti


429 Too many requests

429 Too many requests


If you want to continue using our services, please contact us at this email address:

lindat-help [at sign] ufal.mff.cuni.cz



V roce 1860 americký Národní republikánský konvent zahrnul do své volební platformy, na níž Abraham Lincoln kandidoval na prezidenta, následující prohlášení: „ Označujeme nedávné znovuotevření afrického obchodu s otroky pod zástěrkou naší národní vlajky, podpořené zvrácením soudní moci, jako zločin proti lidskosti“. V roce 1890 George Washington Williams použil tuto frázi k popisu zacházení s Afričany ve Svobodném státě Kongo za krále Leopolda II. Belgie.
Další velmi významné rané použití fráze „zločiny proti lidskosti“ přišlo během první světové války, když
24. května 1915 Spojenci první světové války, Británie, Francie a Rusko společně vydali prohlášení, v němž poprvé výslovně oznámili spáchání „zločinu proti lidskosti“ v reakci na arménskou genocidu a varovali před osobní odpovědností členů osmanské vlády a jejich agentů.
Na závěr války doporučila mezinárodní komise pro válečné zločiny vytvoření tribunálu, který by soudil „porušování zákonů lidskosti“. Zástupce USA se však ohradil proti tomu, že zmínky o „zákonu lidskosti“ byly v té době nepřesné a nedostatečně rozvinuté a tento koncept nebyl prosazován.


429 Too many requests

429 Too many requests


If you want to continue using our services, please contact us at this email address:

lindat-help [at sign] ufal.mff.cuni.cz



„Vraždy, vyhlazování, zotročování, deportace a jiné nehumánní činy spáchané na jakémkoli civilním obyvatelstvu před válkou nebo během ní, nebo pronásledování z politických, rasových nebo náboženských důvodů při výkonu nebo v souvislosti s jakýmkoli zločinem v jurisdikci tribunálu, ať už v rozporu s domácím právem země, kde byl spáchán, či nikoli“.


429 Too many requests

429 Too many requests


If you want to continue using our services, please contact us at this email address:

lindat-help [at sign] ufal.mff.cuni.cz



Soud proto nemůže učinit obecné prohlášení, že činy před rokem 1939 byly zločiny proti lidskosti ve smyslu Listiny, ale od počátku války v roce 1939 byly v obrovském rozsahu páchány válečné zločiny, které byly také zločiny proti lidskosti; a pokud nehumánní činy obviněné v obžalobě a spáchané po začátku války nepředstavovaly válečné zločiny, byly všechny spáchány při provedení agresivní války nebo v souvislosti s ní, a tudíž představovaly zločiny proti lidskosti.

Doporučujeme:  Ochlokracie


429 Too many requests

429 Too many requests


If you want to continue using our services, please contact us at this email address:

lindat-help [at sign] ufal.mff.cuni.cz



Porota složená z jedenácti soudců předsedala IMTFE, po jednom z vítězných spojeneckých mocností (Spojené státy, Čínská republika, Sovětský svaz, Spojené království, Nizozemsko, Prozatímní vláda Francouzské republiky, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Britská Indie a Filipíny).

Ale v Tokijském procesu nebyly Zločiny proti lidskosti (třída C) uplatněny pro žádného podezřelého z válečného zločinu. Někdy je Nankingský masakr považován za uplatněný „Zločinem proti lidskosti“, ale ve skutečnosti byl Nankingský masakr stíhán pro porušení zákonů války a nebyl uplatněn „Zločinem proti lidskosti“.

Obvinění z válečných zločinů proti nižšímu personálu byla řešena odděleně, v jiných městech po celé Dálné východní Asii, jako Nankingský tribunál pro válečné zločiny a Chabarovský soud pro válečné zločiny.

Systematické pronásledování jedné rasové skupiny jinou skupinou, k němuž docházelo během vlády jihoafrického apartheidu, bylo Valným shromážděním Organizace spojených národů uznáno v roce 1976 jako zločin proti lidskosti. Charta Organizace spojených národů (články 13, 14, 15) ukládá jednání Valného shromáždění jako poradní Radě bezpečnosti. Pokud jde zejména o apartheid, Valné shromáždění OSN neučinilo žádná zjištění, ani nebyly vedeny procesy související s apartheidem za zločiny proti lidskosti.

Mezinárodní trestní tribunály ad hoc

Mezinárodní trestní tribunál pro Jugoslávii

Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu

Organizace spojených národů je primárně odpovědná za stíhání zločinů proti lidskosti od roku 1948, kdy byla ustanovena. Mezinárodní trestní soud (ICC) byl zřízen Římským statutem a OSN delegovala několik případů zločinů proti lidskosti na ICC. Protože tyto případy byly postoupeny ICC OSN, má ICC pro tyto případy širokou pravomoc a jurisdikci.[citace nutná] ICC jednající bez doporučení OSN postrádá širokou jurisdikci pro stíhání zločinů proti lidskosti a nemůže stíhat mnoho případů, zejména pokud k nim dojde mimo členské státy ICC. Poslední doporučení OSN ICC v Dárfúru z roku 2005 vyústilo v obvinění súdánského prezidenta Umara al-Bašíra z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v roce 2008. První osobou, která byla předána ICC, byl Thomas Lubanga. Jeho proces stále nebyl dokončen. ICC stále hledá Josepha Konyho. Když prezident ICC podal OSN zprávu o pokroku v řešení tohoto případu zločinů proti lidskosti, soudce Phillipe Kirsch řekl: „Soud nemá pravomoc tyto osoby zatknout. To je odpovědnost států a dalších aktérů. Bez zatýkání nemohou být žádné procesy. OSN nepředložila Mezinárodnímu trestnímu soudu od března 2005 žádné další případy zločinů proti lidskosti.[citace nutná]

Doporučujeme:  Fantomové končetiny

Zpráva o válce v Gaze v letech 2008-9 obvinila palestinské a izraelské síly z možného spáchání zločinu proti lidskosti.

Odpovědnost Rady bezpečnosti OSN

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1674, přijatá Radou bezpečnosti OSN dne 28. dubna 2006, „znovu potvrzuje ustanovení odstavců 138 a 139 výsledného dokumentu Světového summitu z roku 2005 o odpovědnosti chránit obyvatelstvo před genocidou, válečnými zločiny, etnickými čistkami a zločiny proti lidskosti“. Rezoluce zavazuje Radu k akci na ochranu civilistů v ozbrojených konfliktech.

Mezinárodní trestní soud

Důvodová zpráva k Římskému statutu uvádí, že zločiny proti lidskosti

jsou zvlášť ohavnými trestnými činy v tom smyslu, že představují závažný útok na lidskou důstojnost nebo vážné ponížení nebo ponížení jedné nebo více lidských bytostí. Nejedná se o ojedinělé nebo ojedinělé události, ale jsou součástí buď vládní politiky (i když se pachatelé nemusí s touto politikou ztotožňovat), nebo široké praxe zvěrstev tolerovaných nebo tolerovaných vládou nebo faktickým orgánem. Vraždy, vyhlazování, mučení, znásilňování, politické, rasové nebo náboženské pronásledování a jiné nehumánní činy však dosahují prahu zločinů proti lidskosti pouze tehdy, jsou-li součástí rozšířené nebo systematické praxe. Izolované nehumánní činy této povahy mohou představovat závažné porušení lidských práv nebo v závislosti na okolnostech válečné zločiny, ale nemusí si zasloužit stigma, které se váže k projednávané kategorii zločinů. Na druhé straně může být jednotlivec vinen zločiny proti lidskosti, i když spáchá jeden nebo dva z výše uvedených trestných činů, nebo se zaplete do jednoho takového trestného činu pouze proti několika civilistům, pokud jsou tyto trestné činy součástí souvislého vzorce nesprávného chování řady osob spojených s tímto pachatelem (například proto, že se účastní ozbrojené akce na stejné straně nebo proto, že jsou stranami společného plánu nebo z jiného podobného důvodu.) V důsledku toho, pokud jeden nebo více jedinců není obviněn z plánování nebo provádění politiky nehumánnosti, ale pouze z páchání konkrétních zvěrstev nebo zákeřných činů, měl by se pro určení, zda je splněna nezbytná hranice, použít následující test: je třeba se podívat na tato zvěrstva nebo činy v jejich kontextu a ověřit, zda mohou být považovány za součást celkové politiky nebo souvislého vzorce nehumánnosti, nebo zda místo toho představují izolované nebo sporadické činy krutosti a špatnosti.

Doporučujeme:  Addisonova choroba

Výbor ministrů Rady Evropy vydal dne 30. dubna 2002 doporučení členským státům, týkající se ochrany žen před násilím. V oddíle „Dodatečná opatření týkající se násilí v konfliktních a postkonfliktních situacích“ se v odstavci 69 uvádí, že členské státy by měly: „trestat znásilnění, sexuální otroctví, nucené těhotenství, nucenou sterilizaci nebo jinou formu sexuálního násilí srovnatelné závažnosti jako nepřípustné porušení lidských práv, jako zločiny proti lidskosti, a jsou-li spáchány v rámci ozbrojeného konfliktu, jako válečné zločiny;“

V důvodové zprávě k tomuto doporučení při posuzování bodu 69:

Je třeba odkázat na statut Mezinárodního trestního tribunálu přijatý v Římě v červenci 1998. Článek 7 statutu definuje znásilnění, sexuální otroctví, nucenou prostituci, nucené těhotenství, nucenou sterilizaci nebo jakoukoli jinou formu sexuálního násilí srovnatelné závažnosti jako zločiny proti lidskosti. Článek 8 statutu dále definuje znásilnění, sexuální otroctví, nucenou prostituci, nucené těhotenství, nucenou sterilizaci nebo jakoukoli jinou formu sexuálního násilí jako závažné porušení Ženevských úmluv a jako válečné zločiny.

Aby trestný čin proti lidskosti, který je definován v čl. 7 odst. 1, spadal pod Římský statut, musí být „součástí rozsáhlého nebo systematického útoku namířeného proti jakémukoli civilnímu obyvatelstvu“. Čl. 7 odst. 2 písm. a) stanoví „Pro účely odstavce 1: „Útokem namířeným proti jakémukoli civilnímu obyvatelstvu se rozumí postup zahrnující několikanásobné spáchání činů uvedených v odstavci 1 proti jakémukoli civilnímu obyvatelstvu na základě nebo v rámci podpory státní nebo organizační politiky ke spáchání takového útoku“. To znamená, že jednotlivý trestný čin sám o sobě nebo dokonce řada takových trestných činů by nespadaly pod Římský statut, pokud by nebyly výsledkem státní nebo organizační politiky. Potvrdil to Luis Moreno Ocampo v otevřeném dopise, v němž zveřejnil své závěry o obviněních ze zločinů spáchaných během invaze do Iráku v březnu 2003, které by mohly spadat pod ICC. V části nazvané „Obvinění týkající se genocidy a zločinů proti lidskosti“ uvádí, že „dostupné informace neposkytly žádný rozumný ukazatel požadovaných prvků pro zločin proti lidskosti“, tj. „rozsáhlý nebo systematický útok namířený proti jakémukoli civilnímu obyvatelstvu“.

Holodomor byl Evropským parlamentem uznán jako zločin proti lidskosti.