Psychologie chování

Morální vývoj

Morální vývoj je aspektem vývojové psychologie a týká se růstu morálky u dětí. Morální vývoj se zaměřuje na vznik, změnu a pochopení morálky od dětství do dospělosti. V oblasti morálního vývoje je morálka definována jako principy, jak by se jednotlivci měli chovat k sobě navzájem, s ohledem na spravedlnost, blaho druhých a práva. Pro zkoumání […]

Morální vývoj Read More »

Etnomethodologie

Etnomethodologie (doslova, ‚studium metod lidí‘) je sociologická disciplína a paradigma, které se zaměřuje na způsob, jakým lidé dávají světu smysl a dávají najevo, jak mu rozumí. Zaměřuje se na způsoby, jakými lidé již chápou svět a jak toto chápání využívají. Vzhledem k tomu, že se jedná o klíčové chování v lidské společnosti, nabízí Etnomethodologie příslib

Etnomethodologie Read More »

Kulturní neurověda

Kulturní neurověda je studium toho, jak kulturní hodnoty, postupy a přesvědčení formují a formují mysl, mozek a geny v několika časových horizontech. Studium kulturní neurovědy překlenuje teorii a metody z antropologie, psychologie, neurovědy a genetiky. Kulturní neurovědci studují kulturní variace v mentálních, nervových a genomických procesech jako prostředek k vyjádření obousměrného vztahu těchto procesů a

Kulturní neurověda Read More »

Vražda

Vražda je protiprávní zabití jiné lidské osoby s předem promyšlenou zlobou, jak je definována v zemích s obecným právem. Vražda se obecně odlišuje od jiných forem vraždy prvky předem promyšlené zloby a nedostatkem zákonného ospravedlnění. Všechny jurisdikce, starobylé i moderní, ji považují za nejzávažnější zločin, a proto ukládají za její spáchání přísné tresty. Vražda podle

Vražda Read More »

Model cesty a cíle

V organizačních studiích je model cesta-cíl vůdcovskou teorií, která říká, že vůdcovou funkcí je vyčistit cestu k cíli skupiny tím, že uspokojí potřeby podřízených. Model byl vyvinut společně Martinem Evansem a Robertem Housem. Teorie Cesta-Cíl vyvinutá Robertem Housem (1996) je založena na Teorii očekávání motivace. Práce manažera je vnímána jako koučování nebo vedení pracovníků, aby

Model cesty a cíle Read More »

Vývoj eusociality

K evoluci eusociality docházelo opakovaně u různých živočišných řádů, zejména u hymenoptery. Tato „pravá socialita“ u zvířat, v níž sterilní jedinci pracují na podpoře reprodukční úspěšnosti ostatních, se vyskytuje u termitů, brouků ambrózie, žlučníkových mšic, thripů, mořských houbovitých krevet (Synalpheus regalis), nahých krtků-krys (Heterocephalus glaber) a téměř u všech Hymenopter (kam patří včely, vosy a

Vývoj eusociality Read More »

Skrytá osobnost

Skrytá osobnost je ta část naší osobnostní struktury, která je určena nevědomými procesy. Sigmund Freud a Carl Rogers oba teoretizovali, že lidé mají ‚skrytou‘ osobnost, které si nejsou vědomi. Ačkoli jsou obě teorie rozvíjeny na základě dlouholetých klinických zkušeností, jsou založeny na velmi odlišných předpokladech. V této eseji budou tyto předpoklady diskutovány a bude se

Skrytá osobnost Read More »

Dotazník osobnosti střední školy

Dotazník osobnosti střední školy (HSPQ) je dotazník osobnosti vhodný pro použití se studenty středních škol. Byl publikován v roce 1984. HSPQ je osobnostní dotazník, který hodnotí 14 osobnostních charakteristik s hloubkovou inventurou vlastních reportů. High School Personality Questionnaire (HSPQ) se zabývá hřejivostí, inteligencí, emoční stabilitou, vzrušivostí, nadvládou, veselostí, shodou, smělostí, citlivostí, odtažitostí, strachem, soběstačností, sebekázní

Dotazník osobnosti střední školy Read More »

Michail Lebeděv

Michail A. Lebeděv (Михаил Альбертович Лебедев) je neurovědec ruského původu (1963), známý svými neurofyziologickými studiemi mozkové kůry. Lebeděv absolvoval vysokoškolské vzdělání na Moskevském institutu fyziky a technologie, kde v roce 1986 získal titul M.Sci v oboru fyzika živých systémů. Jeho diplomovým poradcem byl Victor Gurfinkel. Lebeděv pokračoval v práci v Gurfinkelově laboratoři (1986-1991), kde prováděl

Michail Lebeděv Read More »

Self-monitoring (osobnost)

Self-monitoring je teorie, která se zabývá fenomény expresivního ovládání. Lidské bytosti se obecně podstatným způsobem liší ve svých schopnostech a touhách zapojit se do expresivního ovládání (viz dramaturgie). Lidé, kteří se zabývají svou expresivní sebeprezentací (viz řízení dojmu), mají tendenci se pečlivě monitorovat, aby zajistili vhodné nebo žádoucí veřejné vystupování. Lidé, kteří se pečlivě monitorují,

Self-monitoring (osobnost) Read More »