měření

Hnutí za abstinenci

Sexuální abstinence je praxe dobrovolného zdržení se některých nebo všech aspektů sexuální aktivity. Mezi běžné důvody záměrného zdržení se fyzického projevu sexuální touhy patří náboženské nebo filozofické důvody (např. cudnost), materiální důvody (zabránění početí nebo přenosu pohlavně přenosných chorob) nebo dodržování zákonných příkazů. O sexuální abstinenci se diskutuje již od starověku, a to jak v […]

Hnutí za abstinenci Read More »

Matematická psychologie

Matematická psychologie je přístup k psychologickému výzkumu, který je založen na matematickém modelování percepčních, kognitivních a motorických procesů a na stanovení pravidel podobných zákonům, která spojují kvantifikovatelné charakteristiky podnětů s kvantifikovatelným chováním. V praxi je „kvantifikovatelné chování“ často tvořeno „výkonem úlohy“. Vzhledem k tomu, že kvantifikace chování je v tomto úsilí zásadní, je teorie měření

Matematická psychologie Read More »

Přežití nejsilnějších

Herbert Spencer vytvořil frázi o přežití nejsilnějších. Přežití nejsilnějšího je zkratka pro pojem týkající se soutěže o přežití nebo převahu. Původně ji použil Herbert Spencer ve svých Zásadách biologie z roku 1864, přičemž ve svých ekonomických myšlenkách navázal paralely s teorií Charlese Darwina o evoluci, kterou Darwin označil jako přírodní výběr. Tento výraz je metaforou,

Přežití nejsilnějších Read More »

Chybovost slov

Chybovost slov (WER) je běžným měřítkem výkonnosti systému rozpoznávání řeči. Obecná obtížnost měření výkonu spočívá v tom, že rozpoznaná posloupnost slov může mít jinou délku než referenční posloupnost slov (údajně správná). WER se odvozuje z Levenštejnovy vzdálenosti, přičemž se pracuje na úrovni slova místo na úrovni fonémů. Tento problém se řeší tak, že se rozpoznaná

Chybovost slov Read More »

Cenzurovaná proměnná

Ve statistice je cenzorovaná proměnná proměnná, která není plně měřena nebo pozorována z důvodu dolní hranice nebo stropu, který představuje hranici rozsahu, za níž nelze údaje kvantifikovat. Předpokládejme například, že se provádí studie, která má změřit vliv léku na úmrtnost. V takové studii může být známo, že věk jedince při úmrtí je nejméně 75 let.

Cenzurovaná proměnná Read More »

Rozhraní mozek-počítač

Vzrušení – Pozornost Koncentrace – Vědomí Rozhodování – Výkonné funkce Jazyk – učení – paměť Motorická koordinace – Vnímání Plánování – Řešení problémů Myšlení Arthur L. Benton – Antonio Damasio Phineas Gage – Norman Geschwind Donald Hebb – Alexander Luria – Muriel D. Lezak – Brenda Milnerová Karl Pribram – Oliver Sacks Roger Sperry Bender-Gestalt

Rozhraní mozek-počítač Read More »

Oční graf

Oční graf je přístroj, který slouží k měření zrakové ostrosti. Mezi typy očních grafů patří graf logMAR, Snellenův graf, Landolt C a Leův test. Grafy obvykle zobrazují několik řádků optotypů (zkušebních symbolů), každý řádek má jinou velikost. Osoba je požádána, aby identifikovala čísla nebo písmena na grafu, obvykle začíná velkými řadami a pokračuje menšími řadami,

Oční graf Read More »

Měřítko F v Kalifornii

Účelem F-škály je měřit antidemokratickou strukturu osobnosti, obvykle definovanou autoritářstvím. Výsledek nad 80 bodů v testu F-škály naznačuje, že subjekt může trpět závažnou psychopatologií. Pacienti, kteří trpí opakovanými epizodami poruch, obvykle dosahují vyššího skóre na škále F než ti, kteří mají akutní poruchy. Kromě toho lidé, kteří mají vysoké skóre na F-škálách, mají většinou pravděpodobně

Měřítko F v Kalifornii Read More »

Vidění kojenců

Věda o dětském zraku poskytuje ověřitelný základ pro některé postupy dětské oftalmologie a shromažďuje měření určená k popisu, sledování a předvídání: Stanovením časové osy vývoje zrakového vnímání u „normálních“ dětí a porovnáním těchto údajů s údaji o dětech se zrakovými „abnormalitami“ se doufá, že se prohloubí pochopení úlohy raného zrakového vývoje v celkovém vizuálním obrazu

Vidění kojenců Read More »

Paretův princip

Paretův princip (známý také jako pravidlo 80-20, zákon malého počtu životně důležitých faktorů nebo princip řídkého počtu faktorů) říká, že u mnoha událostí zhruba 80 % důsledků pochází z 20 % příčin. Tento princip navrhl poradce v oblasti podnikového řízení Joseph M. Juran a pojmenoval ho po italském ekonomovi Vilfredu Paretovi, který v roce 1906

Paretův princip Read More »