6 způsobů, jak styl připoutání ovlivňuje náš život

Teorie attachmentu, kterou v roce 1968 vytvořil významný psycholog John Bowlby, je jedním ze základních principů pozitivní psychologie a od té doby se stala jedním z nejplodnějších a nejlépe prozkoumaných konceptů v této oblasti.

Tato teorie předpokládá, že lidé si vytvářejí modely sociálních vztahů, tzv. „styly připoutání“, na základě svých raných zkušeností s rodiči nebo primárními pečovateli. To, jak reagovali na vaše potřeby, přímo souvisí s tím, jak bezpečná je vaše vazba k nim. Výzkumníci zjistili čtyři hlavní styly připoutání: bezpečný, úzkostně vyhýbavý, úzkostně odolný a dezorganizovaný (Levy, Ellison, Scott, & Becker, 2011).

Děti, jejichž potřeby jsou uspokojeny, si vytvářejí bezpečný styl připoutání. Věří, že lidé jsou dobří a důvěryhodní, a cítí, že jsou hodni lásky. Děti s vyhýbavým stylem připoutání mají zanedbávající rodiče. Vytvářejí si negativní názory na druhé, ale pozitivní názory na sebe a vyrůstají v domnění, že mohou důvěřovat pouze sobě. Když jsou potřeby dítěte uspokojovány jen někdy, vede to k rezistentnímu/ambivalentnímu stylu připoutání, který je povede k přeceňování lásky a bude v nich podporovat pochybnosti o vlastní hodnotě.

Čtvrtý styl připoutání byl přidán teprve nedávno, protože se vyskytuje pouze u dětí s násilnými rodiči, traumatickým dětstvím nebo chaotickým domácím prostředím. O dezorganizovaných stylech připoutání toho výzkumníci ještě hodně zjistí, ale předpokládá se, že lidé tohoto typu jsou extrémně traumatizovaní, emočně otupělí a nemají v životě pocit bezpečí a jistoty (Solomon & George, 2011).

Pojďme se tedy ponořit hlouběji a proberme si 6 způsobů, jakými váš styl připoutání ovlivňuje váš život:

Styly připoutání samozřejmě ovlivňují naše vztahy, protože určují, jak se chováme ke svým partnerům a jak chceme, aby se k nám chovali na oplátku. Lidé s nejistým stylem připoutání mají potíže s navazováním a udržováním smysluplných vztahů, protože smutnou pravdou je, že máme tendenci v dospělosti znovu vytvářet nezdravé vztahové vzorce z dětství (Feeney & Noller, 1990). Konzistence ve zranění je to, co je tak uklidňující, a jeho lidská přirozenost jednoduše vyhledává to, co je nám důvěrně známé.

Doporučujeme:  Rozdíl mezi normální úzkostí a GAD

Vyhýbaví lidé se zdráhají sblížit s lidmi a mají problémy s dlouhodobými závazky. Ze silných obav z opuštění odcházejí dříve, než je někdo opustí, a ještě předtím si drží partnera na distanc. Naproti tomu lidé, kteří mají úzkostný styl připoutání, zoufale touží po lásce a intimitě. Pevně se drží svých partnerů a mají tendenci být závislí, přilnaví a nejistí. Protože je pro ně také obtížné důvěřovat druhým, mohou být také žárliví a panovační.

Stejně jako styl připoutání ovlivňuje dynamiku našich romantických vztahů, může hrát významnou roli i v našich přátelstvích. Lidé s bezpečným stylem připoutání bývají přátelštější, společenštější a je pro ně snadné navazovat přátelství s ostatními již od útlého věku. Naproti tomu děti s úzkostně vyhýbavým stylem mají tendenci hrát si samy na sebe a s přáteli ani rodinou se příliš nesbližují; zatímco děti s úzkostně odolným stylem připoutání bývají velmi citlivé na odmítnutí a mohou z nich vyrůst lidé, kteří se líbí lidem a touží po společenském uznání a popularitě.

Váš styl připoutání nejenže určuje dynamiku vašich vztahů, ale může také ovlivnit váš výběr partnera. Stejně jako si lidé nemohou pomoci a opakují svou vlastní historii, i my budeme pravděpodobně vyhledávat partnery, kteří se podobají našim rodičům, bez ohledu na to, jak negativní vztah k nim máme.

Pokud máte vyhýbavý styl připoutání, zjistíte, že obvykle tíhnete k lidem, kteří jsou také citově nedostupní a zanedbávají vaše potřeby; zatímco lidé s úzkostně odolným stylem připoutání se pravděpodobně budou honit za lidmi, kteří jsou ve své náklonnosti nedůslední a nechávají je vynaložit veškeré úsilí na to, aby vztah fungoval. Ve skutečnosti studie ukazují, že úzkostně-rezistentní vyhýbavý styl zvyšuje pravděpodobnost, že zůstanete ve vztahu, který vás zneužívá (Bartholomew, Henderson a Duttion, 2012).

Doporučujeme:  10 věcí, které vás nutí dělat skrytá deprese

I když se snažíme, abychom se nestali svými rodiči, může být těžké vyrůst z psychických jizev, které v nás dysfunkční rodinná dynamika může zanechat. Bohužel je to důvod, proč se většina dětí z neúplných rodin později v životě rozvede (Feeney & Noller, 1990); zatímco emočně dobře přizpůsobení jedinci často uvádějí jako důvod svého štěstí a úspěchu to, že vyrůstali v rodině a v domácím prostředí (Levy, Ellison, Scott, & Becker, 2011).

Z dětí s vyhýbavým stylem připoutání mohou vyrůst citově odtažití rodiče, kteří neumějí uspokojit potřebu blízkosti a útěchy svého dítěte. Mohou příliš zdůrazňovat nezávislost a soběstačnost a učit své děti, že nemohou počítat s tím, že jim druzí lidé budou neustále k dispozici. Rodiče s úzkostným stylem připoutání mezitím své děti nejčastěji rozmazlují láskou a pozorností. Jako pečovatelé jsou obvykle panovační, přísní a panovační.

Lidé s bezpečným stylem připoutání jsou často sebevědomí, plní naděje a optimističtí. Jsou emočně odolní a dokáží se zdravě a konstruktivně vypořádat se svými pochybnostmi a nejistotami, zatímco osoby s nejistým stylem připoutání mají s tímto problém. Zejména lidé s úzkostně odolnou vazbou mají tendenci mít nižší sebevědomí a bývají citlivější na odmítnutí.

Rodiče jsou našimi prvními učiteli a jednou z prvních věcí, které se od nich naučíme, je, jak si zasloužíme, aby se k nám chovali, a jak můžeme očekávat, že se k nám budou chovat ostatní. V mnoha ohledech určují naše očekávání ohledně lásky a vztahů, která si s sebou neseme i do dospělosti. Naši rodiče jsou místem, kam bychom se měli obracet pro jistotu a bezpečí, a právě náš vztah k nim formuje naše představy o ostatních lidech.

Lidé s bezpečným stylem připoutání jsou otevřenější a důvěřivější, protože byli vychováni tak, aby v lidech viděli to dobré. Snadno navazují kontakty s druhými lidmi a cítí se dobře v intimních a láskyplných vztazích, což vede k větší životní spokojenosti a kvalitnějším vztahům.

Doporučujeme:  Sociálně-kognitivní

Na druhou stranu nejistý styl připoutání může vést k tomu, že pochybujete buď o sobě, nebo o ostatních. Úzkostně vyhýbaví lidé jsou pochybovační a ostražití vůči ostatním, protože pro ně může být svět chladným a nelítostným místem; zatímco úzkostně odolní lidé věří, že problém spočívá v nich samotných, a proto mají tendenci být lpící, sebemrskačští, mají nízké sebevědomí a hledají neustálé ujišťování.

Nejistý styl připoutání může negativně ovlivnit váš život v mnoha ohledech. Naše zkušenosti z raného dětství a vztahy s rodiči mohou hodně ovlivnit to, jací jsme, čemu věříme a jak se chováme k ostatním.

Naštěstí může člověk svůj styl připoutání změnit k lepšímu (Davila, Burge a Hammen, 1997). Může to vyžadovat hodně času a tvrdé práce – a možná i odbornou pomoc terapeuta – ale je dobré vědět, že i ti z nás, kteří prožili nejproblematičtější dětství, mají stále naději.

Pokud máte ve svém životě lidi s bezpečným stylem připoutání, kteří jsou empatičtí k vaší situaci, můžete si i vy vytvořit bezpečný styl připoutání. Od nich se můžete naučit, jak navazovat pozitivnější vztahy, osvojit si optimističtější pohled na svět a najít v životě skutečné štěstí.